Páginas vistas en total

domingo, enero 06, 2008

NEDĚLNÍ SLVO - PALABRA DEL DOMINGO

Y les dijo: Id por todo el mundo y predicad el evangelio a toda criatura.
Marcos 16:15

A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.
Evangelium podle Marka 16:15

Uděláme si po nedělích inventuru novozákonních motivů (velkých témat). Inventura... Není to trochu o strach? sčítání toho, co zůstalo a jestli to odpovídá tomu, co mělo zůstat... Nepoztrácelo se nám hodně z víry? uvidíme.
dnes začneme prvním...

☼☼☼


Odkud začít? Třeba odsud: vzpomínám - na vojně musel být pořádek, samozřejmě. K tomu patřila i přesná evidence. Všechno se muselo evidovat, na všem musel být evidenční štítek. Na každém kusu nábytku, papíru, knize, zbrani... (Proto vlastně tolik vyšetřování, když jeden kolega při návratu z bujaré vycházky přinesl do kasáren dopravní značku STOP - to bylo i důstojníkům jasné, že ta sem nepatří).
Všechno bylo zaevidované. Případně - třeba u místnosti bylo napsáno, že "PVS je v socialistické péči"... družstva.

To je v pořádku, ne? Když je jasné, co komu patří a kdo se o co má starat, tak je pořádek.
Co na sobě nemá evidenční štítek, nebo u čeho není jasné, komu to patří a kdo se má o to starat, to je problém - kolem toho jsou spory, napětí, nebo dokonce války...

Zasníme se: Představte si svět s dobrou evidencí, s evidenčními nálepkami. Na každé věci, na každém člověku je někde napsáno, nebo vyraženo nebo vytetováno... Tohle patří tomuhle. Tenhle je v péči tohohle. Uklidňující pohled a pocit, ne? Jenom, konec snění, ta evidence je velmi zanedbaná, i když se na tom dost pracuje.
Je sporné vlastnictví. Je také podílové vlastnictví. Je také nezřetelné, u lidí zvláště. Je také nejasné, kdo má koho na starost a péči. Jsou také dluhy.
Je v tom vlastně dost nepořádek... Co s tím?

☼☼☼

Když Ježíš chodil Palestinou, tak označoval všechno - Boží, Boží, Boží... i tyhle kameny na poušti jsou Boží (jak jsme četli); o leckom, o kom by to jinak nikdo neřekl, on řekl: " i tenhle člověk je Boží"; hodně zřetelné bylo u něj, že sám cítil a žil: "i já jsem Boží" (dobře to pochopte, ne Bůh, ne Nejvyšší, ne nejlepší..., ale Bohu patřící); a všechno, celý svět. Často říkal: Budoucnost je Boží, přítomnost je Boží, stejně jako byla minulost.
Nebyla to taková velká Boží execuce? Víte: jako když přijde executor a lepí na dlužníkovy věci nálepky... tohle už ti nepatří, tohle taky ne. Nedělal to Ježíš stejně? Když všechno je Boží...

Ne. To "Boží, Boží..." neznamenalo, že to bral lidem, jako exekutor, to znamenalo - podívejte se přes to dál, za tím není prázdnota, nic, nikdo, nebo protivník, který to chce také; za tím je Bůh, to Bůh se s vámi tímhle vším... věcmi, lidmi, časem, přírodou... sdílí, potkává. Nedívejte se (s takovou chtivostí nebo lhostejností nebo urputností nebo jak) na to všechno, dívejte se skrz to všechno dál.

Nejde o to, že to je v Jeho výlučném vlastnictví, (Bůh nezná výlučné vlastnictví), ale je to Jím nesené, a od Něj... a pak také s Ním sdílené.
Nejste vlci a nejde o kořist. Spíš jako když je stůl a vy jste hosté, je vás víc, a na druhé straně stolu tušíte kdo...?
To je ten první biblický novozákonní motiv: motiv stvoření. Všechno, co je - stvoření, které dává tušit za vším Stvořitele.

V motivu stvoření je několik rovin. Dnes se dotkneme té první: To, co je, je stvoření, je to Boží, je to na stole Hostiny sdílení, je to "mostem" k Bohu.
Ne, že nás to odděluje, kddyž "to není naše" a nemůže to beze zbytku být. Ale spojuje nás to. Jako podaná ruka. Život je sdílení (mnohem víc než boj).

☼☼☼


A je to zůstavající úkol pro nás. "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření."

Je to trochu zjednodušení, ale evangelium si pro dnes můžete představit jednoduše jako nálepku: Boží... nebo od Boha, nebo v Boží péči. Máte jich spoustu, nekonečně mnoho. A máte je lepit na každém kroku a skoro na všechno. Aspoň pro sebe - a potom vztahem k tomu všemu (svobodným a přitom plným respektu a zájmu...) i pro druhé.

Dnes si spousta lidí jde po tom, co je jejich, nebo co by mohlo být jejich. Lepí jen nálepky: moje, moje, a co není a nemůže být jejich, je nezajímá.

Takže možná nebudete docela oblíbeni - lepiči nálepek: "Boží". Možná se na vás někdo bude dívat jako na exekutory. Zažil jsem to víckrát, že se lidé dost mračí, když dáte najevo - ale nejde jen o Tebe a o to Tvoje (co si myslíš, že je jenom Tvoje...)
Vy nejste Boží exekutoři (tohle sebevědomí mějte). Jen - jako Ježíš - v jeho poslání a Moci - zdvíháte lidem oči a otvíráte srdce a osvobozuje je od výlučného soustředění se na sebe sama a to "vlastní", kteréžto je smrtelné. A je to náš úkol. Ten největší.

Kdybychom měli srdce lehčí důvěrou od Tebe.

farář Pavel Jun

No hay comentarios: