Páginas vistas en total

sábado, mayo 17, 2008

Sabed que El, el SEÑOR, es Dios;

Ricardo, hijo de Lynette, sobrina de Ena.
Richard, syn Lynette, neteř Eny.

Tú formaste mis entrañas; me hiciste en el vientre de mi madre. Salmos 139:13
Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal. Žalm 139,13


BREVE VISITA EN ŽLEBY

Oscar Emilio y Romana en su primera visita de Žleby con su hijo Daniel Emilio, en compaňía de feliz abuela Ena.
Oscar Emilio a Romana při své první návštěvě ve Žlebech se synem Daniel Emilio. Babička Ena má velikou radost.

En el camino hacia el parque del palacio de Žleby.
Na cestě do Žlebského parku.

En el parque de Žleby. V zámeckém parku.

Daniel Emilio con su madre en la orilla del rio Doubrava.
Daniel Emilio s mamkou na břehu řeky Doubravy.

Una vez más en la orilla del rio Doubrava, esta vez con abuela.
Ještě jednou na břehu Doubravy, tentokrát však s babičkou.

Trago de agua mineral cae muy bien después de varios bocados de algodón dulce.
Po cukrové vatě přijde velice vhod doušek minerální vody.


El paseo de hoy me gusto mucho. Lástima que estoy todavía muy pequeňo y no puedo comer estas delicias de color. Mi papi me ha dicho que no son muy saludables.
Dnešní procházka se mi velice líbila. Škoda že jsem tak malý a nemohu ještě ty barevné dobroty, které jsem dnes viděl. Taťka ale říká, že to není moc zdravé.


Ustedes lo pasan bacanamente. Pueden comer de todo, yo solo lechita.
Vy všichni se máte. Můžete jíst všechno, já jen mlíčko.

miércoles, mayo 14, 2008

CONCIERTO EN ZUŠ - ČÁSLAV

Faltan solo unos minutos para subir al escenario.


Hay que recordar las palabras de Verdi: "la música es para conmover, no para asombrar"'

La música es abstracta, espiritual y sensual. Es fantasía, es sueño que vuela por las alturas del infinito, traspasando tiempos y lugares.

El concertista ha de cantar interiormente en todo momento y gozar como un espectador más.

Los guitarristas disfrutamos de una doble bendición además de la música poseemos la guitarra, un instrumento que vibra en nuestros brazos y que no sólo se escucha sino que se siente.

lunes, mayo 12, 2008

VERŠ NA TENTO TÝDEN - VERSÍCULO PARA ESTA SEMANA

El ladrón no viene sino para hurtar y matar y destruir; yo he venido para que tengan vida, y para que la tengan en abundancia. Juan 10:10 Reina-Valera 1960

Zloděj nepřichází, než aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně měly. Jan 10:10 Bible Kralická

domingo, mayo 11, 2008

NEDĚLNÍ SLOVO - OBRÁCENÍ II - PALABRA DEL DOMINGO - VIRAJE II (ARREPENTIMIENTO)

Y predicaba, diciendo: Viene tras mí el que es más poderoso que yo, a quien no soy digno de desatar encorvado la correa de su calzado. Yo a la verdad os he bautizado con agua; pero él os bautizará con Espíritu Santo. Marcos 1:7-8

A kázal: "Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi.Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým." Marek 1:7-8

Mluvíme o proměně - jako dalším motivu v NZ. (Jsou pro ni zvláště dvě řecká slova (apostrefo, metanoia), která jsou překládána různými českými slovy, třeba obrácení nebo pokání).

***
Jak se děje změna v lidském životě? Třeba takhle: změna znamená posunout se, dostat se jinam, o kus dál, do jiné situace. Jako když na skalní stěně horolezec vylezl pěkný kus. Nebo voják se dostal z otevřené pláně do zákopu. Jak se to děje? Třeba zvýšeným úsilím. Nebo změna může znamenat tohle: Obrátit se - zamířit na jiný cíl. Přetočit se, svůj zájem upřít na něco jiného, směřovat jinam. Jak se to děje? Vůlí a probuzeným zájmem. Nebo změna může znamenat také tohle: vnitřní proměnu. Nevnímáme přímo, vnímáme prostřednictvím něčeho v srdci, jakéhosi vzorce, který nám slouží jako klíč pro čtení tajenky. Proměna znamená, že ten vzorec se změnil. Teď soudím, cítím, vnímám jinak. To se děje otřesem.

***
Změna, o které se mluví v Bibli, je jistě také to všechno, ale když chceme přijít na to, jaké je povahy, musíme o ní mluvit ještě jinak, přesněji. Možná by byla schůdná cesta: že bychom mluvili o přítomnosti.
Přítomnost se může prožívat dvojím způsobem: na rovině času, pak ne-přítomnost znamená minulost nebo budoucnost, nebo na rovině vzdálenosti, a pak přítomnost (někoho) znamená blízkost a nepřítomnost znamená vzdálenost (a tím mou samotu). Patří přítomnost na rovině času a na rovině vzdálenosti k sobě? Právě!

Tohle je potíž našeho života: vzdálenosti v čase a prostoru, otázka - jak to drží pohromadě, s tím spojený pocit nesmyslu, a samota. Co se s tím může stát? No právě - ta přítomnost.

Život máme v rozprostřenosti (rozptýlenosti) a s očekáváním. Tolik věcí v našem životě už se stalo, a ještě se něco stane - co to všechno drží pohromadě a k čemu to je, co tomu dává smysl. Snažím se to udržet pohromadě sám, třeba vzpomínkami, a pocit smyslu uchovat - třeba přes cíle, které si hledám. A někdy to trochu jde a většinou ani ne.
Ale proti tomu jiná zkušenost přítomnosti - totiž jako blízkosti: jste s někým, můžete o sobě svobodně mluvit, protože cítíte - má o mě zájem, má mě rád, a prožijete zvláštní přítomnost - shrnutí všeho, i časů, do jednoho (nejen do jedné chvíle).
Přítomnost v tomhle smyslu je něco, co nám dává druhý. Co můžete prožít jen s druhým. Když se váš život zazrcadlí v něm a stane se přítomnost. Prožijete blízkost s někým a přitom blízkost všeho k sobě navzájem. A v tu chvíli se něco stane také s tím rozestupem v čase.

Tak: tohle je Proměna - když prožijete přítomnost - a skutečná přítomnost souvisí s přítomností - blízkostí někoho... Když je Dobrá, tak to je Proměna, která se s ničím jiným nedá srovnat. S životem, jak ho máme, v té rozprostřenosti a s palčivým očekáváním, se samotou, se něco stane. To jste nejen o kus dál, to se nejen změnil směr života, a přeskupilo se to v srdci... to je všechno jinak Jinak. Protože se něco stalo se samotou, tak se vším, se všemi vzdálenostmi a taky s časem.

***

Prožijete přítomnost jako blízkost... Jak se to může stát? Co tomu vlastně brání - prožít přítomnost?

Jan Křtitel i Ježíš říkali "přiblížilo se Království Boží, čiňte pokání" (teď se má stát ta Proměna). Ale u obou to bylo jinak.

Jan Křtitel říkal: "já vás křtím vodou k pokání". Nechte se pokřtít na odpuštění hříchů, na znamení, že se můžete přestat zaobírat sebou a svou hodnotou... Křest u Jana znamená "proměnu jako obrácení se" odvrácení se od sebe k Bohu. Po janovském křtu vodou jako když má člověk cosi jako punc kvality. Nejistota sebou zmizela. A tím se objevila možnost vztahovat se k Bohu. V tomto smyslu je to obrácení k Bohu.

a) to je jedna věc, která brání prožít přítomnost (jako blízkost) a s tím Proměnu. Nejistota sebou. Vina, vědomí vlastní nepřijatelnosti, stud. S tím spojená soběstřednost. Člověk se tak zaobírá sebou, že přítomnost si druhým nenechá dát.

Jan říkal jako největší naději o Někom: "za mnou přichází... a ten vás bude křtít Duchem svatým". A evangelia to vztahují na Ježíše. U Ježíše to totiž bylo ještě jinak. "Sestoupil na něj Duch svatý". A dá se říci: "Křtil Duchem svatým". U Ježíše se ta Proměna děla jinak, byla to proměna, jak jsme o ní mluvili, "proměna jako blízkost", přítomnost Boží. Nejistota Bohem zmizela. Bůh je blízko, přítomen. A s tím mizí také nejistota sebou.

b) To je jiná věc, která brání prožít přítomnost jako blízkost: Nejistota Tebou, tím, co Ty... Jestli a jak se ke mně vztahuješ.

Této závratné zkušenosti Boží blízkosti, která byla podstatou zkušenosti i s Ježíšem se říká Duch svatý. Duch je ten který prostředkuje dobrou Boží přítomnost. Tajemným způsobem lásky.

***

Duch (jsou dnes svatodušní svátky) je zkušenost blízkosti, dobré Boží přítomnosti, která působí tu Proměnu.
Mluvit o tom má smysl jen proto, že zkušenost Ducha svatého, příslib a skutečnost Boží přítomnosti a tím taky vlastní (konec samoty, shrnutí rozptýleného, zkušenost spasení) po Ježíšovi ve světě zůstala. Lze se jí dovolávat. Sbor je místo, které touto zkušeností stojí.

Děkujeme za to privilegium, že každou neděli - a vlastně nějak i mezitím - se můžeme přitočit do Tvé blízkosti a prožít - jak to všechno patří k sobě, je vázáno Tebou a jak to dává smysl.

farář Pavel Jun