Páginas vistas en total

domingo, octubre 26, 2008

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

Víra (jako) poznání (Jan)

Čáslav 26. 10. 2008

neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. Vpravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal. (Jan 17:8)

Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a také oni poznali, že jsi mě poslal. (Jan 17:25)

Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. (Jan 17:14, 15)


porque las palabras que me diste, les he dado; y ellos las recibieron, y han conocido verdaderamente que salí de ti, y han creído que tú me enviaste. (Juan 17:8)

Padre justo, el mundo no te ha conocido, pero yo te he conocido, y éstos han conocido que tú me enviaste. (Juan 17:25)

Yo soy el buen pastor; y conozco mis ovejas, y las mías me conocen, así como el Padre me conoce, y yo conozco al Padre; y pongo mi vida por las ovejas. (Juan 10:14,15)

Mluvíme o víře. Mluvili jsme o ní s apoštolem Pavlem. Dnes vstupujeme do Janova evangelia.

***
Janovi se spojuje víra a poznání.
"Věříme a poznali jsme"... stojí u něj víckrát vedle sebe (a to v různém pořadí- jednou
je první věříme, jednou poznali jsme, jako by to bylo jedno), jakoby se jedno s druhým mohlo zaměnit (někdy je jen jedno, někdy druhé).
A když mluví Ježíš u Jana o Bohu, tak dokonce neřekne "uvěřil jsem ti", ale "poznal jsem tě".

Jak se může spojovat víra s poznáním?
Mohli bychom dnes nahlédnout na víru z jiné strany a mohlo by se nám otevřít, co je víra vlastně.
Jaké povahy je poznání víry?
***
Život je stejně nakonec cesta. Tak budeme o poznání mluvit v pohybu cesty (života). Jiné poznání možná nestojí za řeč. Je několik druhů poznání.

a) Je poznání něčeho - něčeho, co jsem prožil... mám to za sebou. Prošel jsem tím, prošlo mi to hlavou, dotklo se mi to srdce asi, někdy. Je to už kus mně známé cesty. (Už jsem si to zmapoval). Přivlastnil jsem si to jaksi. Mám to v hlavě a srdci zapsané. Poznání jako zkušenost.

b) Poznat se dá ale i něco, co jsem ještě neprožil, co mi ještě není známé. Když mi to někdo oznámí, napoví, (předá mi mapu). Někdo, komu věřím, mi sdělí trochu předem, co na té cestě čeká. Poznání jako informace, kterou se rozestře mlha, která jinak leží nad cestou.

c) Poznat se dá ale i souvislost. To znamená porozumět. Otevře se průhled, dopředu, dozadu, všechno to vidím "jedním pohledem", jak se to propojuje, je to jako když se napne most přes propast.

d) Poznat se ale dá i někdo. Poznat někoho, to může být výrazná zkušenost (která se obrací i proti mně, týká se i mě, při ní poznávám i sám sebe!), (nápovědná) informace a snad i souvislost do mého života (věrnost). Když jde o poznání někoho, které se podařilo, které stojí za řeč.

e) Poznat lze ještě někoho ve smyslu znovupoznání - identifikace někoho. Jasně! Poznávám tě. Ano, ty jsi tenhle! Prožil jsem tě, potkal jsem tě, kdysi, kdesi, a znovu tě potkávám, znám tě a znovu tě potkávám.
***
Poznání víry je u Jana takhle. Poznali jsme, že jsi od Boha vyšel, že jsi Kristus...

To je víra. Víra je identifikující poznání. Ano, ty jsi Kristus! Někdo (Ježíš) je poznán, identifikován - jako Kristus - osoba, v které se sbíhají, (potkávají) - ne jen všechny souvislosti, ale všechno, svět a Bůh, lidé a Bůh.

Znovupoznání...? Copak jsme ho znali?
Ano... těžko ale říci jak. Jako naději, jako podstatu toho, co v nás je nejsilnější snad, naší touhy...
Náš život je otázkou po Něm. Kde je Kristus, kdo je Kristus? Koho mohu identifikovat jako Krista - to jest - Toho, v kom se (znovu) navazuje, vzniká souvislost celého světa - s Bohem.

***
A děje se přitom to, že "jsem poznán také", že "já jsem identifikován" jím. A to je podstata víry. Tato vzájemná identifikace. (Láska se tomu taky říká). Ty jsi Kristus. Já jsem...
co pro Tebe vlastně jsem?
Ty jsi Pastýř, já jsem ovce...

Poznání víry je identifikační - identifikuje se ten, po němž je náš život Otázkou, kdo (znovu) vytvoří (tímto poznáním) souvislost mezi světem, námi a Bohem (a životu tak dá smysluplnou souvislost).

A víra je pak identifikační věc i pro nás - (v Kristu nám dochází, že) my také jsme identifikováni - Bohem.
Jako když nás Bůh poznává, jako když si Bůh říká: "Hle, hele - to jsou ti, Adam a Eva, co ztratili ráj a ztratili se mně, které jsem ale nosil na srdci, které mám na srdci a na paměti. A teď je mám také před sebou a vstupujeme do jednoho příběhu, do jednoho společného příběhu".
A přesně tohle je víra!

Děkujeme za to, že nás stavíš tak blízko Bohu. A my sam sobě můžeme rozumět!

farář Pavel Jun