Páginas vistas en total

sábado, diciembre 06, 2008

ADVENTNÍ KONCERT

Lada, Miriam a Vašek

Zpívající hosté z CB Kolín

Vokální skupinu okořenil skvělý klavírní doprovod

Samozřejmě nechyběla ani domácí hudební skupina ABAKUK

Kytaristi: farář Českobratrské církve envangelické Čáslav a člen skupiny ABAKUK Jeník Potoček

Zpěváci (sourozenci) Tomáš a Mirek Richterovi

Mirek Richter

Lada Plekker

Miriam Junová

Jeník Potoček

Filip Jun

Bubeník Filip Jun a kytarista - zpěvák Mirek Richter


Věrné čáslavské i kolínské publikum

Manželé Richterovi s dcerou Jituškou

Vašek Drda

Topmodelka a sestra známých hudebních osobností Judith Richter







domingo, noviembre 30, 2008

ČTVRTÝ NATÁČECÍ DEN

































NEDĚLNÍ SLOVO- VÍRA III; PALABRA DEL DOMINGO - FÉ III

Čáslav 29.11.08

Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy: Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra. 1. Jan 3:9-10

Todo aquel que es nacido de Dios, no practica el pecado, porque la simiente de Dios permanece en él; y no puede pecar, porque es nacido de Dios. En esto se manifiestan los hijos de Dios, y los hijos del diablo: todo aquel que no hace justicia, y que no ama a su hermano, no es de Dios. 1 Juan 3:9-10.

Kdybyste měli hodnotit nějaký čin, pocit, jednání. Já vím, že se to dnes moc nedělá, však potom ten zmatek... ale kdybyste měli...
Měli byste k tomu odvahu?
Měli byste k tomu odvahu jen u sebe nebo i u druhých?
Podle jakého měřítka byste to dělali?
a) Jaký z toho mám pocit?
b) Jaký to má úspěch?
c) Co z toho je?
d) Proč to dělám, kvůli čemu?

Jaké je kladné hodnocení?
ad a) Uspokojující. (Je mi prostě dobře)
ad b) Úspěšné. (Mělo to ohlas a dosah)
ad c) Smysluplné. (K něčemu to bylo)
ad d) A jaké by bylo kladné hodnocení na otázku:
Proč to dělám...?¹ Napadá vás něco?


***
Biblická negativní klasifikace špatného jednání je "hřích". Souvisí také s tím, jaký z toho nebo toho mám (nadlouho) pocit. I s tím, jestli to má smysl, jestli z toho nebo toho něco je. Jen ohlas bibli vlastně moc nezajímá. (Marnost nad marnost, kdo se pachtí za slávou, je hlupák.)

Ale hlavní je otázka po tom, kde vnímám začátek a konec života. Kde a jaký má pramen. Jakou perspektivu připouštím. Odkud a pokud sahá pro mě svět a kde má své těžiště. (To rozhoduje o kvalitě činu, pocitu, jednání).
Vnímám ho v sobě? Svém těle? Svém příběhu? Dělám všechno kvůli sobě... To se může skrývat za jakýmkoli činem a pocitem. I pro druhé mohu žít kvůli sobě.
Otázka je: je slovo bezezbytku určující můj život "Já"? Žiji výlučně ve své vlastní perspektivě, v horizontu "mého světa", vnímám jen to, co chci, co by mohlo být moje a pod mou kontrolou...? To je hřích.
Nebo člověk vnímá - že život, začíná dřív, hlouběji, jeho pramen je mimo můj dosah, Že to člověk připouští a těší se tím. Tomu se říká u Jana "narození shůry" (viz J 3).

Nejde o to jak silné sebevědomí člověk má. Vlastně o něj vůbec nejde. To, čemu se dnes říká silné sebevědomí, je vlastně scestné a nebezpečné. Jde o to, jak široké a pevné vědomí života člověk má. Kdo (všechno) se do něj vejde a s jakým klidem, v jakém pokoji?

Proto Jan tak mluví o víře - jako osvobození od hříchu a to je víra: Potkali jsme Někoho, Kdo trvale odvrací naše soustředění od nás samých (kteréžto se jaksi samospádem stáčí pořád k nám, vždyť jsme sami sobě nejblíž). Jsme zaujatí Jím tak, že zaujetí sebou ztrácíme.
Člověk se nebere bezezbytku vážně... a to je ta svoboda. Pro život. Pro druhé, pro Boha.

***
Víra znamená osvobození od hříchu. ale těžko a snad i špatně je to o sobě říci. Skoro zakázaná věc.
Když to řekneme - Já to řeknu za vás, raději to nezkoušejte - "jsem svoboden od hříchu"..., tak byť zamlčený podmět je "Já" a hřích je najednou zpátky. Pozornost, soustředění se mi stáčí zase k sobě... začnu zkoumat šíři svého vědomí a světa, vstupuji zase do své perspektivy... a je to pryč...

Hlavní je otázka: proč to nebo to dělám. Kladná odpověď je: z lásky - tušili jste to.
Která se nezaměňuje s chtivostí nebo útěkem před sebou a od sebe. Která pozapomněla na sebe a přitom se neztratila. Protože se jí život rozestřel od východu na západ a severu na jih a taky nahoru až do nebe a dolů až..
A to je víra. Jako svoboda od hříchu. ale už o tom nebudeme mluvit, abychom to nezkazili, když bychom zase začali mluvit o sobě.

Vstupujeme do Adventu. To je doba, při které se děje to, o čem jsme mluvili. doba očekávání, tedy vyhlížení... a rozšíření horizontu našeho srdce. ale nemyslete na své srdce, myslete na Něj.

Pane, pomoz nám udělat se průchozími pro život od Tebe. Jako je jezero na řece. Amen.
¹Čekáte, kdy se do hry dostane etika, skutečná otázka mravní kvality - tak teď? Proč to dělám? Jak se to dá klasifikovat?

farář Pavel Jun