Páginas vistas en total

jueves, enero 01, 2009

SVÁTEČNÍ SLOVO NA NOVÝ ROK

1.1.2009

A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval. Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, ale on mi řekl: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. 2 Korintským 12:7-9

Para evitar que me volviera presumido por estas sublimes revelaciones, una espina me fue clavada en el cuerpo, es decir, un mensajero de Satanás, para que me atormentara. Tres veces le rogué al Señor que me la quitara; pero él me dijo: «Te basta con mi gracia, pues mi poder se perfecciona en la debilidad.» Por lo tanto, gustosamente haré más bien alarde de mis debilidades, para que permanezca sobre mí el poder de Cristo. 2 Corintios 12:7-9

***

Přelom roku.Skončil starý rok, začal nový. Je to čas také na bilancování a účty. Máte tu touhu, potřebu,ale kdyby se podařilo - vyčistit stůl, to by bylo dobré, ne? Jak byste to dělali? Rozdělili byste si to na hromádky? Tohle mám s tímhle, tohle s tímhle...? Nebo byste si to rozdělili spíš na poptávky - a pohledávky. co po vás chtějí druzí a co chcete vy? Máte pocit, že vám život, druzí... dluží? Nebo máte pocit, že dlužíte jim? Která hromada pohledávek a poptávek by byla největší? S kým ji máte? Myslíte, že by to šlo - vyčistit stůl? Když by vám tam něco zůstalo. Nedoplatky. Bylo by to spíš ze vaší nebo z druhé strany?

Uvítali byste poradce? Aby vám s tím pomohl: Co je nedobytné, co vzdát, co skrýt mezi jiné položky?

***

Apoštol Pavel účtuje takhle s Korintskými. Hořký dopis. Plný obhajoby. Má plný stůl pohledávek a nároků, kritiky ze strany sboru. A pak mu to nějak ujede... a najednou účtuje přímo s Bohem a napíše mu pohledávku... Třikrát za sebou. tu nemoc, kterou mám, (slabost), prosím pryč.

Pohledávka na Boha?! Myslíte, že to je něco divného? Myslíte, že to nedělá každý. Myslíme si je, a říkáme - bez adresy, pohledávky, nároky sahající - daleko.... Není největší hromada pohledávek a poptávek - právě tahle - která je takhle - bez konečné adresy. Co jsem chtěl... a nestalo se. Co se po mě chce - a já nemohu... tomu dostát.

A co myslíte, že se stalo, když Pavel napsal svou pohledávku na Boha? Buď ticho, nic, jak kolem téhle hromady bývá... Ale kdyby se něco mělo kolem téhle hromady stát, dít, co by to bylo? Že by se to prostě stalo, co Pavel poptává. Nebo že by z druhé strany, od Boha, musel jako odpověď přijít vodopád pohledávek a připsaných úroků od Boha a že by musel Pavla zavalit? Ne. Nestalo se to. Ani to (ticho), ani to (vodopád poptávky ze strany Boží).

Tak co se stalo? "Stačí když máš mou milost". Stačí... Něco jako průvan smetlo Pavlovu pohledávku pod stůl. A stůl byl čistý.. Čistý stůl - to je ta věc. Pak vidíte opravdu druhému do očí. Ne skrze něco na stole (co my dlužíš, co já dlužím tobě, co po mně chceš, co já po Tobě chci). Ne až po vyrovnání, které se stejně nikdy nestane. Přímo!

Té situaci se říkalo v SZ šálom, v NZ v překladu Pokoj. To je to slovo do Nového roku. Znamená: Že už mezi mnou a tebou neleží žádné pohledávky. Nezačíná se jimi. Nekončí se u nich. Je učiněno zadost. Oba "mají dost". "Stačí..." Mezi námi neleží nic. Tak jsme si blízko, tak zřetelně vnímám Tvou náklonnost a chci dát svou najevo Tobě. Víra se samozřejmě nesmiřuje se vším. (Jak dovede být vzdorná!) Ale vychází od čistého stolu a potkání. To je ten Pokoj. Zadostučinění. Mezi vámi a Bohem nejsou pohledávky. Čistý stůl. To neznamená, že se od stolu zdvihnete a jdete si po svém. S úžasem zdvihnete oči, a přes prázdný, čistý stůl se podíváte do očí. Není nic, co bychom měli nejprve probrat a srovnat, aby ses na mě podíval. Aby ses na mě usmál. To platí mezi Bohem a vámi, to může platit i mezi námi a druhými lidmi.

Není nic víc. to je pokoj. Stačí to. To je všechno.

Říct, že to povede k ohromnému zmatku, k životnímu paskvilu, zamaskování podvodů, krytí zlodějů, neplatičů (lásky a dobrých činů)... - to bychom mohli, kdybychom se ještě "nepodívali Bohu do očí".

Až zase skloníte oči a budete "dávat do pořádku svoje účty", vymýšlet, psát, myslet si své pohledávky, splácet a vyžadovat splátky dluhů, přičítat úroky, - až se budete k Bohu a k druhému člověku vztahovat přes "svoje požadavky, otázky, myšlenky, pohledávky, nebo přes jejich..., ať už jsou "spravedlivé nebo ne" - skloňte hlavu ještě níž a vzpomeňte si na Ježíše Krista. Znamená čistý stůl mezi vámi a Bohem. Bůh shrnul vaše účty, nebo ten, kdo ho zastupuje, a vy to udělejte taky.

Děkujeme za to, že důležitější než to, co máme mezi sebou, je to, co máme spolu. to platí o nás a o Tobě, a taky vlastně o druhých lidech.

farář Pavel Jun

miércoles, diciembre 31, 2008

DANIEL EMILIO NA NÁVŠTĚVĚ VE ŽLEBECH







POŽEHNANÁ CHVÍLE NA FAŘE













PALABRA DEL FIN DE AŇO - SLOVO NA KONEC ROKU

STARÝ ROK, HOSPODINOVO MILOSRDENSTVÍ
Čáslav 31. 12. 08

Žalm 103:13-17

Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach. Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí; sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě. Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů,
Salmos 103:13-17
Tan compasivo es el Señor con los que le temencomo lo es un padre con sus hijos. Él conoce nuestra condición;sabe que somos de barro. El hombre es como la hierba,sus días florecen como la flor del campo: sacudida por el viento,desaparece sin dejar rastro alguno. Pero el amor del Señor es eternoy siempre está con los que le temen;su justicia está con los hijos de sus hijos,

MALÉ OHLÉDNUTÍ

lunes, diciembre 29, 2008

MÍSTO, NA KTERÉ SE RÁDI VRACÍME

Jak už je několik let naším zvykem, s každou návštěvou Kutné Hory, stříbrného královského města, potěšíme naše chuťové buňky v Organzza Café. Ani dnes jsme svou tradici neporušili a vychutnali si Irskou kávu a Virgin Punch.