Páginas vistas en total

sábado, enero 31, 2009

POSELSTVÍ KŘÍŽE - MENSAJE DE LA CRUZ

Zkusme se dívat na kříž a přemýšlejme o Boží spravedlnosti, Boží moudrosti, Boží lásce a Boží moci.



Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu. Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. Je psáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘ Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství, ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé.
Korintským 1:17-25

Pues Cristo no me envió a bautizar sino a predicar el evangelio, y eso sin discursos de sabiduría humana, para que la cruz de Cristo no perdiera su eficacia. Me explico: El mensaje de la cruz es una locura para los que se pierden; en cambio, para los que se salvan, es decir, para nosotros, este mensaje es el poder de Dios. Pues está escrito:«Destruiré la sabiduría de los sabios;frustraré la inteligencia de los inteligentes.» ¿Dónde está el sabio? ¿Dónde el erudito? ¿Dónde el filósofo de esta época? ¿No ha convertido Dios en locura la sabiduría de este mundo? Ya que Dios, en su sabio designio, dispuso que el mundo no lo conociera mediante la sabiduría humana, tuvo a bien salvar, mediante la locura de la predicación, a los que creen. Los judíos piden señales milagrosas y los gentiles buscan sabiduría, mientras que nosotros predicamos a Cristo crucificado. Este mensaje es motivo de tropiezo para los judíos, y es locura para los gentiles, pero para los que Dios ha llamado, lo mismo judíos que gentiles, Cristo es el poder de Dios y la sabiduría de Dios. Pues la locura de Dios es más sabia que la sabiduría humana, y la debilidad de Dios es más fuerte que la fuerza humana. Corintios 1:17-25

En cuanto a mí, jamás se me ocurra jactarme de otra cosa sino de la cruz de nuestro Señor Jesucristo, por quien el mundo ha sido crucificado para mí, y yo para el mundo.
Gálatas 6:14

Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět.Galatským 6.14

domingo, enero 25, 2009

NEDĚLNÍ SLOVO -VTĚLENÍ III - PLNÝ MILOSTI A PRAVDY - PALABRA DEL DOMINGO - ENCARNACIÓN III - LLENO DE GRACIA Y DE VERDAD

Čáslav 25.01.09

Y el Verbo se hizo hombre y habitó entre nosotros. Y hemos contemplado su gloria, la gloria que corresponde al Hijo unigénito del Padre, lleno de gracia y de verdad.16 De su plenitud todos hemos recibido gracia sobre gracia, 17 pues la ley fue dada por medio de Moisés, mientras que la gracia y la verdad nos han llegado por medio de Jesucristo.
Juan 1:14,16-17

A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.
Jan 1:14,16-17

***

Pilát a ježíš. Chvíli spolu mluví. A Pilát pak hovor skončí otázkou: "Co je pravda?" Řekněte si tu otázku pro sebe: "co je pravda?"

Jak vám zní? Je v ní unavený stesk po tom, že se vlastně nic moc neví, že nic není zřetelného, že člověk potom tolik podstatného neví, přehlédne, tolik zkazí, ničemu nerozumí a nemůže si být jistý...

Nebo je v tom tichá úleva? Naštěstí... se nic moc neví, i na mě se leccos neví, I já leccos nevím, a co člověk neví, to ho netrápí. Nemusím se tím zatěžovat. Nemusím si pamatovat. Mohu si říkat, a myslet a dělat, co chci, nemusím se trápit otázkou, "jak to opravdu je a má být?" Nemusím nic dokladovat, diskutovat... Je to dobrá výmluva, alibi. U Piláta bychom hledali spíš to druhé? O pravdě se dohadovat nebudeme. Co se dá vědět? A jak to máte vy pro sebe? Chcete vědět nebo ani ne vlastně? Máme to asi jako Pilát. (Z pravdy je strach, pravda je nemilosrdná). Však jsme taky o tom dovedli víc mluvit. Optimismus vědění dnes nemá snad skoro nikdo. Spíš před informacemi utíkáme.

Je jiná možnost než (marně) chtít vědět nebo (s výmluvou) nechtít? Pilát ji má. Před sebou. Ježíše. Ten je "plný milosti a pravdy". Co by mohla, měla být pravda pak? Když se řekne jedním dechem s "milost".

***

To hned - jen s to ještě musíme rozestřít, rozhrnout, aby se o tom dalo mluvit. Tak: Na skutečnost se můžete dívat různě.

a) Jako badatel, encyklopedista... jako na změť, hromadu věcí, faktů, dění, tendencí... které se dají sbírat, měřit, srovnávat, hodnotit, sestavovat. Pak jde o to "znát". Informace se sbírají a čím víc jich je a čím přesnější, tím lépe.

b) Můžete přitom odhalit, že nemá všechno stejnou závažnost, že skutečnost má své vrstvy a třeba i jádro... A jde pak víc o sběr informací - o pronikavost. Jde o to dostat se k základům a dotknout se jádra... Pak víc než o sběr informací jde o to umět je pořádat. Rozumět tomu , které jsou základní, které vedlejší nebo zbytečné. to už jsme blíže moudrosti.

c) Ale pro člověka je stejně svět spíš rozpadající se skutečnost, jsou tu trhliny, praskliny, propasti, rozestupy, odklánějící se svahy... a s tím hrozba...

A teď si představte, že praskliny a trhliny, se stanou místem dotyků... potkání, setkání. Milosti. Jak by se to mohlo stát? To by se muselo všechno "zvenku (násilím) sevřít". Jakoby obejmout. Nebo? Nebo kdyby někdo do prasklin a trhlin vstoupil, "zcelil je". A to je to - pravda jako milost. To je smysl "inkarnace", nzního motivu, podstaty křesťanské víry. I do největší trhliny - mezi nebem a zemí, mezi Bohem a lidmi, někdo vstoupil - Ježíš, zcelil ji a naplnil pokojem.

***

Tedy: Pravda nemusí být jen souhrnem informací, faktů a odhalení, pravda je potkání a smíření. Moje hlava, srdce, tělo... stejně nese jen něco, omezený počet informací, a skutečnost ve formě informací se do nich nevejde... O to ale nejde. Stačí to, co žijeme. Jen - kdyby to drželo pohromadě. Kdyby se stalo zcelení a smíření, i toho, co se zdálo protichůdné... Kdyby to drželo pohromadě a vládl pokoj. Kdybychom věděli, že se to takhle Jednou stalo, a že se to pak v Tom Jménu děje dál. A že to bere rozpadům, rozchodům a času jako prostoru rozchodů poslední slovo. Pravda je zvláštní potkání, v kterém se děje "věčnost" (jak jinak tomu říci...?). Životy se provazují s Bohem. Bůh sám provazuje všechny životy a všechno.

V Ježíšovi se dělo zcelení a upokojení. To je to "plný milosti a pravdy". Dokonce i svět a nebe (mezi kterými je největší propast) se potkávají a v Něm drží pohromadě.

"Co je Pravda?" Chcete vědět nebo nechcete? Je jiná možnost? Vidět: Ježíš je Pravda. Vstupuje do trhlin, puklin, prasklin, mezer v nás, mezi námi, ve světě - a stává se místem potkání Boha. Pilát tu možnost měl. Měl pravdu s milostí před sebou. My ji máme.

Nechceme vědět, chceme být celiství a s Tebou a s druhými v pokoji a tak mít podíl na životě. Prosíme o Tvého Ducha a děkujeme za tu možnost potkat pravdu s milostí.

farář Pavel Jun