Páginas vistas en total

miércoles, marzo 04, 2009

Výzva k nonstop čtení Bible

Výzva pro Vás: Nonstop čtení celé Bible na Velikonoce 2009

Dovedete si představit vaše město o Velikonocích, kterým se ve dne nesou staré biblické příběhy v dnešní krásné češtině? Hloučky lidí se zastavují na náměstí a se zaujetím naslouchají Davidovým žalmům, jsou udiveni moudrostí a vtipem Šalomounových přísloví nebo jsou zaujati přímo velikonočním poselstvím Bible. Ještě v noci je na náměstí hrozen známých i neznámých lidí a tiše čtou evangelia. Ráno přišel přečíst kus Bible starosta a odpoledne se k davu přiřítilo zpravodajství televize, protože několik veršů přijde přečíst známý herec. V místním knihkupectví se najednou mezi normálními knihami objeví titul "Bible". Ráno v novinách o tom píší. Za tři dny není snad jediného obyvatele města, který by nevěděl, že se čte BIBLE. Možná jsme tento odstavec jemně "přisladili", ale i takto ale mohou vypadat Velikonoce u vás.

Po 15 letech trpělivé práce překladatelů, věrné podpory našich vzácných partnerů a především nevyčerpatelné Boží přízně, milosti a síly jsme nadosah od vydání nového překladu Bible. Celá Bible bude vydána na Velikonoce 2009!

Vnímáme Boží vedení, že místo drahé a nejisté reklamní kampaně se máme soustředit na veřejné nonstop čtení celé Bible během Velikonoc 2009.

Naším přáním je, aby tato akce proběhla v co nejvíce městech ČR najednou. Podobným způsobem jsme již v roce 2004 přečetli na Můstku v Praze Nový zákon a víme, že to není organizačně komplikované, víme, že to je vřele přijímané veřejností (nikoho o ničem nepřesvědčujeme, jen čteme Bibli) a v neposlední řadě je to akce mimořádně přitažlivá pro media. Spojuje v sobě ohromnou možnost zviditelnit nově vycházející překlad před celým národem a zároveň v jednotlivých městech také uspořádat krásnou akci, která pomůže místním křesťanům. Místa veřejného čtení by byla první, kde si lidé budou moci koupit novou Bibli a to za mimořádnou zaváděcí cenu. (Po Velikonocích by se Bible objevily v běžné obchodní síti.)

Chtěli bychom, aby se celá Bible non-stop přečetla v co nejvíce českých městech. Ale uvítáme i menší akce, které se k tomuto projektu připojí. Pokud si na přečtení celé Bible netroufáte, můžete přečíst např. jen Nový zákon nebo alespoň evangelium. Bude krásné, když se připojí i malá městečka nebo vesničky ryze symbolicky alespoň několikaminutovým čtením v sobotu 11. dubna odpoledne.

Zaujalo vás to? Určitě nás neváhejte kontaktovat.

Pokud jste se již rozhodli, že byste rádi čtení Bible zorganizovali ve vašem městě, učiňte to emailem, formulářem či telefonicky právě tady --> .

domingo, marzo 01, 2009

NEDĚLNÍ SLOVO - ZASTOUPENÍ IV - PALABRA DEL DOMINGO - SUBSTITUCIÓN IV

Čáslav 1.3.09

¿O no sabéis que todos los que hemos sido bautizados en Cristo Jesús, hemos sido bautizados en su muerte? Porque somos sepultados juntamente con él para muerte por el bautismo, a fin de que como Cristo resucitó de los muertos por la gloria del Padre, así también nosotros andemos en vida nueva.Porque si fuimos plantados juntamente con él en la semejanza de su muerte, así también lo seremos en la de su resurrección; sabiendo esto, que nuestro viejo hombre fue crucificado juntamente con él, para que el cuerpo del pecado sea destruido, a fin de que no sirvamos más al pecado.
Romanos 6:3-6

Římanům 6:3
Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života.

Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili.



***

Představte si: čekáte na tramvaj. Jak se to dělá? Přešlapujete. A rozhlížíte se. Po čem se díváte? Jestli už tramvaj jede. A jaké má číslo – jestli to je ona, ta vaše, kterou chcete jet, nebo jiná.



Není to taková samozřejmost. Dělá se to i jinak. Prý někteří lidé jezdí na dovolenou takhle: jdou na letiště, mají sbalené zavazadlo, ale neví, kam poletí, protože čekají na „last time“, na doprodej letů. Poletí – někam, kde to bude levné, kam ještě zůstaly letenky. Atény nebo Stockholm, to je jedno.



***

Život je cesta, směřování.
Jenom: my už se vezeme, nás už to unáší. A není to věc ani tak věc volby – kam nás to unáší. Nevypraví člověka hned na začátku (a to ještě právě nejbližší lidé!) na cestu, jakoby do nějakého letadla…?
Život je cesta, směřování. Člověka to unáší. Nějakou drahou, k nějakému cíli.
Jak v něm jste? Jste v něm jako děti, dychtivou tvář na skle okna? Nebo… jak?
Jaké je číslo vašeho letu? Jakou drahou vás unáší a k jakému cíli?
A je vůbec dobré se ptát, kam…? Co se dá na to říct?
Kam? Nevím.
Kam? Tuším.
Kam? Nechce se mi o tom mluvit.
Kam? Kdybyste trvali na odpovědi, tak by se muselo říci: Nejprve jsme asi krátce jakoby na cestě do života. A pak dlouho (no… trochu delší dobu): do smrti.
Všechny „linky“, všechny cesty mají tenhle směr. V tom jsou stejné.
A život proto znamená (narůstající) osamělost. Protože smrt je definitivně oddělující.



***

Tak, a teď si představte: Jako když vystoupíte – z vašeho letadla, tramvaje, z vaší životní cesty. A máte možnost přesednout.
Po zkušenostech, které máte, řeknete – není to jedno? Vyjde to na stejno. Lidé, co chodí na letiště na poslední chvíli, mají pravdu. Všechny cesty vedou… však jsme to říkali odkud a kam se žije.
Ale: tohle si představte – a není to sen. Mám vám připomenout: Jedna „linka“, jedna životní cesta je jiná. Měla jiný běh.
Jaký (tak asi může mít) směr? To si poslechněte: Přes smrt do života.
Jaké má číslo…? Spíš: jaké jméno? Cesta ve jménu Ježíše Krista.
Jeden životní příběh, jedna životní cesta byla opravdu Jiná.
Tedy: hodně životních cest, hodně životních cestovatelů se tvářilo, že jejich cesta je jiná, že vede jen vzhůru (třeba)… A ten děs… když se pak nakonec zjistilo, že ne.
Ale životní cesta Ježíše Krista byla jiná. Jeho smrt nebyla definitivně oddělující. Neoddělila jej od Boha, ke kterému celý život směřoval (na něm to bylo vidět, a to je tušené jméno stanice, kam život má mířit: Bůh). Ani od lidí (je tu společenství poutníků Jeho cesty… Škoda, že to „společenství“ nedokáži říci tak, abyste hned slyšeli, co se děje s osamělostí, jak jsme o ní mluvili)
Tohle vám chci říci: Je tu jedna životní cesta (ta Ježíše Krista), která je jiná. Zřetelným cílem, průběhem, směrem, povahou… prostě zásadně.
Zvláštní je i v tom, že dávala a dává možnost do ní „přesednout“, patřit do ní.
Tedy: je tu ještě tahle linka a je možnost – přesednout, patřit do ní.
A nám se to vlastně stalo – to je smyslu křtu. Svůj život můžeme vnímat taky – jako patřící k Němu a nesený a mající účast na tomto životním směřování – přes smrt do života, ze samoty… k Bohu
O tomhle bychom měli mluvit v postní době, do které vstupujeme. Jak je to možné – přesednout do životní cesty Ježíše Krista, co to znamená – stát se „spolucestujícím“ s Kristem. O tom, proč je to možné a jak se to děje. O důsledcích toho a kráse toho.

Děkujeme za tuto možnost přestoupení na cestu k Tobě.
farář Pavel Jun