Páginas vistas en total

sábado, abril 18, 2009

BIBLE, Překlad 21. století

Osobně jsem velice rád, že jsme se dočkali po patnácti letech nového překladu BIBLE, překlad 21. století. Na internetu je možné najít různé reakce. S některými lze souhlasit, s jinými v žádném případě.
Patřím mezi evangelíky, a tak mě překvapil svým vyjádřením synodní senior Joel Ruml. Nestavím se k překladu 21. století zdrženlivě, SPÍŠE NAOPAK.
Je pravda, že se s Biblí, překladem 21. století, pomalu seznamuji, čtu pouze nějakých 15 - 20 minut, vždy brzy ráno při cestě vlakem do zaměstnání. Snažím se jednotlivé verše porovnávat nejenom s ČEP, ale také s Biblí v jazyce španělském. Používám Bibli přeloženou z řečtiny, hebrejštiny a aramejštiny z roku 1569 Casiodorem de Reina a revidovanou roku 1602 Ciprianem de Valera. Proto se překlad nazývá: Reina-Valera. Text výtisku, ve kterém konzultuji prošel revizí ješte v roce 1960. Tato Bible je velice rozšířena a používána v zemích, španělsky mluvících.
V této chvíli mohu říci, že překlad 21. století, v moderní češtině, je velice zdařilý. Myslím si, že používat různé překlady může být jen a jen ku prospěchu každému křesťanu, který přistupuje k otázce věčnosti jako profesionál a ne jako amatér.
Nemohu souhlasit ani s tím, že jen překlady, které mají církevní schválení (imprimatur), jsou překlady autentické.
Na závěr chci říci, že pouze čas ukáže, zda se Bible, překlad 21. století osvědčí.


Václav Homolka

lunes, abril 13, 2009

OPRAVA EVANGELICKÉHO KOSTELA

Opravy kostela pokračují v plné polné, přesvědčte se sami na: www.vahom.rajce.idnes.cz

domingo, abril 12, 2009

SVÁTEČNÍ SLOVO - VELIKONOČNÍ NEDĚLE

ZASTOUPENÍ IX, sestoupil do pekel...

Čáslav 11. O4. 09

Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení, 1Petrův 3:18-19

Porque Cristo murió por los pecados, una vez por todas, el justo por los injustos, a fin de llevaros a Dios. Él sufrió la muerte en su cuerpo, pero el Espíritu hizo que volviera a la vida. Por medio del Espíritu fue y predicó a los espíritus encarcelados, 1 Pedro 3:18-19

Vždyť i Kristus, sám spravedlivý, jednou trpěl za hříchy nespravedlivých, aby vás přivedl k Bohu. V těle podstoupil smrt, ale v Duchu dostal život. Tehdy přišel kázat duchům v žaláři, 1 Petr 3:18-19 (Bible, překlad 21. století)

***

Jak se žije? Kdybyste měli namalovat křivku života… Někdy je člověk nahoře a někdy dole. Někdy na koni, a někdy leží v prachu cesty. Tak se dá dobře namalovat život: Čára, která chvíli stoupá nahoru a chvíli klesá dolů, pořád kolem nějaké osy, průměru.

Kde máte hraniční body toho rozkmitu života? Co je vaše největší radost? Co je pro vás největší hrůza? To si musíte říci sami.

Nahoře a dole, nahoru a dolů. Dobro a zlo. Nechceme mít život moc rozkmitaný. Spíš aby se to tak nějak pohybovalo kolem průměru. Trochu radosti...

Tedy ne že bych nechtěl co nejvíc radosti. Ale čím větší radost, tím větší bolest se objeví. Je to jako s láskou. Jsou chvíle, kdy dává velké štěstí a chvíle, kdy znamená velké utrpení (když se o ni bojím, když jsem odloučen…). A chci takovou radost: kterou mohu mít pod kontrolou, kterou si mohu vyvolat, o kterou se mohu opřít, s kterou mohu počítat. S tím unesu i trochu bolestí, které na mě přijdou. Udržet život v rozkmitu, který ovládnu. Který nepřesáhne mou velikost, výšku, sílu, schopnosti. Když to začne být moc? Tak se to dá nějak utlumit, jsou na to prostředky. Třeba z paměti se dá něco vymazat. Nebo touha se dá přiškrtit a vědomí rozmlžit… A pak jsme se svou radostí a bolestí sami. Koho by mohla zajímat trocha naší osobní radosti a trocha osobní bolesti?

Cože je vaše největší radost? Co je pro vás největší hrůza?

***

Život by se mohl rozkmitat od nebe až po peklo. Peklo je místo největší trýzně. Cože je největší trýzeň? Nebe je místo největší rozkoše. Cože je největší rozkoš?

Jak se maluje nebe, jak se maluje peklo?
Nebe se maluje jako místo všelijakých (tělesných, duševních) rozkoší. Ty obrazy klamou: Největší rozkoš prý je - vědomí Boží blízkosti. "Nazírání Boha" (říkají mystici). Člověk vnímá Lásku - přemíru Bytí, života kolem sebe.
Peklo se maluje jako místo všelijakých (spíš tělesných) trýzní. Ty obrazy klamou: Největší trýzeň prý znamená - vědět o tom, co znamená Boží blízkost - a být z toho vyloučen. Při jasném vědomí toho, co znamená Boží blízkost, z ní být vyloučen. Od-mítnutí.

Radost hledáme tak, jak jsme o tom mluvili, v zacházení s vlastními možnostmi a konečnými věcmi. Oddělení od Boha prožijeme málokdy jako trýzeň. Možná tichou nezřetelnou bolest… Ale je to proto, že… máme strach z velké trýzně a radost chceme mít pod kontrolou. Vědomí nebe a pekla máme rozmlžené.

***

Ježíše můžeme zahlédnout (dělali jsme to v Pátek) v místě největší hlubiny, "v pekle". Daleko od Boha, o jehož Blízkosti On tak Ví.

Udržel, nevzdal vědomí toho, co znamená Boží blízkost, pronesl ji až do míst, kde se člověku zdá, že pro ni není místo, kde je člověk "uvězněn", oddělen od ní...
Jeho život měl takový rozkmit - od nebe po peklo. I to, na co nejméně myslíme, protože z toho máme strach, a pak kvůli tomu ještě špatné svědomí, totiž na to, že při jasném vědomí toho, co znamená blízkost Boží, z ní budeme vyloučeni.

A jeho život tak v křivce života, v rozkmitu života, zanechal nesmazatelnou stopu. Jakoby se t stalo v zvláštní zástupnosti za nás… (Mluvili jsme o tom, jak to máme s radostí a trýzní - a koho by se mohla týkat trocha naší radosti a bolesti. Tady je to Jinak. I to patří k tématu zástupnosti, o kterém mluvíme.)
Nemusíme se tak děsit i toho největšího rozkmitu "dolů". I tam zaznělo ne slovo kletby, ale slovo o Boží blízkosti… („do Tvých rukou kladu svého ducha") a jeho ozvěna přinejmenším tam dodnes zní. A v paměti to smíme uložit a uchovat. I ve chvílích vzdálenosti od Dobrého se pak dá Něco Říct. Bůh pokrývá celý rozkmit života. Od nebe po peklo.

***

Ještě jednou totéž - z jiného úhlu. V souvislosti se svědomím (Taky se ozvalo v 1P 3:21).

To se pozná, když ten druhý má špatné svědomí? Vyhýbá se, uhýbá očima. Špatné svědomí znamená - mám před Tebou špatný pocit, protože by ses na mě mohl hněvat. Nemám dobré svědomí před Bohem. Právě kvůli tomu, o čem jsme mluvili. Chceme udržet rozkmit života pod vlastní kontrolou. A máme strach z trýzně. To je špatné svědomí - špatný pocit před Tebou - protože já Tě moc nechci, nechci Tě potřebovat, nechci být na Tebe odkázán, nechci se kvůli Tobě trápit (a proto se ani nechci z Tebe těšit).

Když ale vidíte Krista v pekle, na samém dně, v místě nejvíc vzdáleném od Boha, a On to vydrží, unese, neproklíná, nezapomíná... tak se v člověku může probudit odvaha - taky to tak mít. "Nespokojit se s málem". Když jde o Boha - to je jediné, kdy skromnost není na místě. A to znamená osvobození k dobrému svědomí. Chci a mohu být s Tebou. Opřené o zkušenost Ježíšova vzkříšení. A to je velikonoční neděle.

Děkujeme za radost z Tebe, ze života od Tebe, z naděje. Pomoz nám unést chvíle, kdy nás život bude přesouvat na druhou stranu.

farář Pavel Jun


CELONÁRODNÍ ČTENÍ BIBLE - DEN TŘETÍ (DĚTSKÝ?)




Tak jako včera, i dnes, přišla Brigita Vavřičková přečíst několik veršů ze Starého zákona.

Také Elišce Antošové jsou biblická přísloví blízká.


Deniska Přenosilová velice pěkně přednáší moudra z knihy Přísloví. S radostí a úsměvem ji pozoruje Kateřina Antošová.

Linda Clara s Biblí, překlad 21. století.

Honzík Švarz s pomocí mamky a Elišky cituje z Přísloví.

Eliška Antošová s mikrofonem a knihou Přísloví.

Kaja Ponerová sleduje jak Honzík Švarz čte z Bible.

Eliška Antošová čeká až jí uvolní mikrofon.

Jeník Šidák

Kačenka a Bob.

Kateřina Antošová, Denisa Přenosilová a Bob Jirman při čtení Přísloví.

Více fotogrfií na http://vahom.rajce.idnes.cz/