Páginas vistas en total

domingo, junio 14, 2009

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

Láska - dvojpřikázání lásky

Ježíš odpověděl: „První je toto: ‚Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly!‘ Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe!‘ Většího přikázání nad tato dvě není.“ ČEP Marek 12:29-31

El más importante es: “Oye, Israel. El Señor nuestro Dios es el único Señor—contestó Jesús—. Ama al Señor tu Dios con todo tu corazón, con toda tu alma, con toda tu mente y con todas tus fuerzas.”El segundo es: “Ama a tu prójimo como a ti mismo.”No hay otro mandamiento más importante que éstos.
NVI Marcos 12:29-31

And Jesus answered him, The first of all the commandments is, Hear, O Israel; The Lord our God is one Lord: And thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind, and with all thy strength: this is the first commandment. And the second is like, namely this, Thou shalt love thy neighbour as thyself. There is none other commandment greater than these. KJV Mark 12:29-31

***
"Miluj hospodina, Boha svého, z celého svého srdce."
Co to znamená?
Co je vlastně srdce, co děláte se srdcem, jak s ním nakládáte?
Střežíme ho. Se zvláštní vážností, někdy až zuřivostí.

To je tak: Člověk je v ofenzívě nebo defenzívě. Buď je na postupu, může leccos získat, (někdy ho napadne dokonce, že svět mu leží u nohou); nebo je na ústupu, leccos musí pustit. Často až překvapí, co všechno člověk musí a může vzdát, odkud se musí stáhnout.
Ale srdce... to je místo, odkud se stáhnout nemohu, protože - protože už není kam. Ustoupit už nemám kam. Moje poslední místo na tomto světě, v životě. Jako planetka malého prince. Nebo jinak: jako domov.

V pohádkách se zlý čaroděj dal zničit jen tak, že se zničilo vejce, v kterém byl ukryt jeho život. Člověk taky přežije leccos - skoro všechno, až do ztráty srdce. Tak tohle děláme se srdcem, střežíme ho, a hrajeme kolem něj klamavé, úhybné hry, protože v něm se skrývá náš život. Můžete přijít skoro o všechno, ale někde v nás je něco, co nás dělá námi, z čeho se odvíjí všechno, co se nás týká, místo nejtajnější intimity, poslední výspa. Srdce.
K srdci nepouštíme jen tak někoho ani na dohled. Mohl by srdce odkrýt, zpustošit, vykrást, zlomit.
Občas si do něj uděláme poznámku, napíšeme nějaké jméno. Protože pár lidí asi patří k tomu, co nás dělá námi...

***
Ale milovat Boha celým srdcem znamená, že se změní váš vztah k vašemu srdci. Že ho vůči Němu otevřete.
Že přiznáte: moje planetka je součást velkého vesmíru. Že objevíte, že se o domov sdílíte, že v něm nejste sami. Že Někdo je před vámi i za vámi, vám v zádech, i nad vámi. A vy to připustíte. A to znamená milovat Boha celým srdcem.
Milovat Boha z celého srdce znamená - že člověk život až do té nejhlubší intimity přijme jako sdílení s Bohem, přestane bojovat, útočit nebo bránit nebo hrát klamavé hry.

Člověk přitom připustí, že se na obraně srdce podílela pýcha. A je zvláštní - že potom i strach, který byl také při tom, ustoupí (strach a pýcha jsou sourozenci, to pak vyjde najevo).

K tomu Ježíš vyzývá, k tomu dává odvahu, a dělat se to musí celou duší, myslí, silou. Protože jde o celého člověka.

***
K tomu: "Milovat budeš bližního svého..."
Jak se změní "režim srdce", tak se samozřejmě a přirozeně změní způsob zacházení s ním. Když zmizí ona zoufalá ostraha, tak se srdce stane otevřenějším, začnou se ho dotýkat druzí lidé.

"Jako sebe samého".
Člověk bude milovat taky sám sebe. To není tak samozřejmé, jak by se zdálo. Srdce tou zoufalou ostrahou velmi pustne, to jste sami museli všimnout. Člověk ho zoufale chránil, ale jakoby v něm nebyl. "Být v svém srdci", znamenalo vrchol defenzívy, člověk se tomu do poslední chvíle vyhýbal. A byl také strach, co všechno v sobě najdu. Ale teď... Sám sobě milý host.

Milovat Boha - je v tom "vzdání" sebe sama jako něčeho výlučného. A pak najdeme druhé i sebe.

Všichni chodíme po jedné zemi, která patří Tobě, a všechno na Tebe upomíná. A nejvíc náš bližní. A vlastně my sami taky! Děkujeme za život takhle
farář Pavel Jun