Páginas vistas en total

domingo, febrero 21, 2010

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO; SVĚTLO I - LUZ I

A řekl jim: „Přichází snad světlo, aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen? Nic není skrytého, aby to jednou nebylo zjeveno, a nic nebylo utajeno, leč aby vyšlo najevo. Kdo má uši k slyšení, slyš!“Marek 4:21-23

También les dijo: «¿Acaso se trae una lámpara para ponerla debajo de un cajón o debajo de la cama? ¿No es, por el contrario, para ponerla en una repisa? No hay nada escondido que no esté destinado a descubrirse; tampoco hay nada oculto que no esté destinado a ser revelado. El que tenga oídos para oír, que oiga. Marcos 4:21-23

°°°°°°
Diplomat nebo rytíř...
Ke komu máte v životě blíž? Myslím způsobem života, tím, jak se v životě chováte, jak si v něm připadáte?

Diplomat? Život je pro vás spíš uměním dohody a kompromisu a (praktické) lsti?
Rytíř? Život je věcí zásad, o kterých se nesmlouvá, o které se usiluje a za které se i bojuje?

Diplomacie a kompromis - nebo radikalita a zásady?
Zdá se, že je soumrak rytířů, zásad... Každý sice bojuje, ale sám za sebe a podle vlastních pravidel a v tom boji musí být rozumný, opatrný, diplomat schopný dohod, ústupků, kompromisů a lstí. Bez nich se člověk neprosadí a je v podezření naivity nebo "extremismu". Rytíř končí jako Don Quijote. Přistiženi u větrných mlýnů... A jsou vůbec nějaké zásady, pro které by se mělo jít "do světa, do boje"? Pravda, čest... Těžko?

°°°°°°
Dnes máme před sebou další ze starých Ježíšových podobenství, spíš obrazných slov - slovo o světle...

Začíná jako otázka: "Přichází snad...?"
Když se někdo takhle zeptá, tak naznačuje problém, napětí, nedorozumění, nesouhlas... ("Chcete snad říci, že...?")
Ano, je nedorozumění mezi učedníky a Ježíšem. Jaké - to už teď rychle a snadno pochopíte.

Učedníci jsou v té chvíli patrně pro kompromis a diplomacii.
Zdá se, že právě řekli Ježíšovi: Buď opatrný. Nemůžeš o Božím království mluvit takhle otevřeně. S takovým nárokem. Musíš dbát na nebezpečí, které to pro tebe může znamenat. Mysli na to, co komu říkáš. Musíš taky myslet na sebe. Šetřit se.
Učedníci jsou - zdá se z otázky - pro diplomacii a kompromis. Možná z opatrnosti, možná zbabělosti. Určitě však taky z lásky k Ježíšovi. Dovedou odhadnout jak nebezpečná je jeho radikalita ohledně Boha a Božího království. Kam to může vést!

Ježíš ale zůstává naprosto radikální. "Přichází snad světlo, aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen?" To nedává smysl přece - zapálit světlo a pak ho hned uhasit nebo ho hned skrýt. Světlo má svítit. Ohledně Boha a jeho Království - žádná diplomacie, kompromisy... Ale naprostá radikalita. Chcete o Boží království smlouvat? Myslíte, že Bůh odhaduje možné ústupky?

°°°°°°
Pokoušíme se přes podobenství dostat se co nejblíž tomu, co se kolem Ježíše dělo. Zatím jsme odkryli nejstarší vrstvu: Ježíš jako první věc říká "teď". (léto milostivé, svatba, žeň, fíkovník). Zjišťujeme jak to "teď" zní. Dnes máme uvidět: to "Teď" je plné napětí netušené radikality.

Ježíš říká: Když jde o Boha, o jeho Království... to se nedá "být diplomatem", to není situace na smlouvání a kompromisy, ústupky. Nelze o Boží moc smlouvat - se světem (a se sebou, svou duší, tělem nebo s čím...) - to je jako když je tma a zapálené světlo a vy ho schováte nebo uhasíte, to je tak nepatřičné a nesmyslné.

°°°°°°
Jak se s tím my, diplomaté, srovnáme_
Už jsme potkali Quijoty... Co nás uchrání před tím, abychom nebojovali s větrnými mlýny. Neuštvali se v nikam nevedoucích šarvátkách. Máme tolik na starosti a na mysli a víc možností...
Kam to povede? Nemusí z toho být úzko? Máte strach? Víme, jak se s jednoznčností narazí na každém kroku. Není to pro nás nebezpečný a spalující nárok? Taky ochuzující!

Může to být taky osvobození. I když žijeme diplomaticky a kompromisně a nezávazně a "otevření pro nové možnosti", tak jsme sevření a spoutaní - a) strachem z vazby někomu nebo pravdě nebo b) tušením, že žádná (nakonec) není. Těžko říci, co je horší...
Tak k tomu: a) tahle vazba není pro strach (Ježíš mluví o světle - a světlo je symbol pro Dobré nakonec, b) tahle vazba je možná, reálná (podívejte na Ježíše.

°°°°°°
Vstupujeme do postní doby. Doba, která soustředí na Ježíšovu cestu k velikonocím, na kříž.
Nechat se takhle vázat... může být nebezpečné a vypadat nerozumně, neprakticky. ale když jde o světlo, když jde o Boha - je to tak logické a dobré a osvobozující. I když se přitom musí počítat s křížem. A přes něj se Vzkříšením!

Děkujeme za to, že se naše bloudění životem může stát kvůli tobě cestou.

bratr farář Pavel Jun