Páginas vistas en total

domingo, marzo 14, 2010

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

Matouš 9:36 Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.

Al ver a las mutitudes, tuvo compasión de ellas, porque estaban agobiadas y desamparadas, como ovejas sin pastor. Mateo 9:36

Čteme Ježíšova podobenství, dosud vlastně jen Jeho nejstarší obrazná slova, a odečítáme z nich, co se to kolem Něj dělo, co se kvůli němu může dít.

Co se kolem Něj dělo? Dá se to říci jedním slovem. "Teď!" Ježíš říká, zdůrazňuje "Teď".
Ale- co teď? Když se řekne s takovým důrazem "Teď", tak je to přinejmenším otázka po zhodnocení situace. "Teď - teď co? Jak jsme na tom?"

Co vám kvalifikuje - hodnotí vaši situaci? Kdybych řekl "teď", co byste řekli - o sobě (teď)? Teď - jsem smutný. Teď - je mi dobře? Teď...
Z čeho byste přitom vycházeli? Nejvíc ze své situace, ze svého pocitu, ovšem.

°°°°°°
Ježíš vyprávěl krásné podobenství o ztracené ovci (o něm budeme mluvit - v jiné souvislosti), Jan napsal krásný oddíl o Ježíšovi jako o pastýřovi.
Ale nejstarší užití obrazu pastýře a ovcí, stáda, najdeme asi v Jeho slově lítosti nad lidem jako nad vysíleným a skleslým stádem bez pastýře.
Lítost... Co může znamenat? Leccos. Povýšenost ("Je mi tě už jen líto, chudáku".) Stesk, bezmoc a smutek bez konce ("Je to tak zlé, ale nikdo s tím nemůže nic dělat"). Co znamená lítost u Ježíše? Copak to můžeme zjistit? Můžeme. Když je lítost vyjádřena obrazem stáda... a pastýře.
Lítost říká pak, že by to mohlo, mělo být jinak. Takhle to přece být nemusí a nemá. A pak to znamená, že se s tím něco může udělat. A ochotu k tomu. Takhle to být nemá a něco se s tím má stát.
Lítost tu znamená Lásku, která není docela bezmocná!
°°°°°°
Co s námi taková Lítost - když nás potká - může udělat? Může se objevit otázka... Tahle otázka... "Komu na mně záleží? Nebo až: Komu tedy patřím?" (Copak já opravdu Někomu patřím? Že bych nebyl tak zoufale sám, jak mi někdy připadá)?
A k tomu druhá: "A kam bych se mohl dostat?" Nemohlo by to být na místo, kde bude dobře?
Takové otázky v životě dnes nedávají smysl. Nikdo je neříká doopravdy. Komu bych měl a mohl patřit? Nesmysl. Kam bych se měl dostat? Lichá otázka.
Ale když jsou vyvolané Lítostí takhle, lítostí - Láskou, tak najednou, "Teď" mohu připustit tyto otázky, protože začnou dávat a dostávat smysl a odpověď. Ježíš kvalifikuje situaci lidí takhle - je to zřetelně vidět: -Patříte naprosto, beze zbytku... tedy Bohu. Jako ovečka pastýřovi. I ztracený Zabloudilý. Hrozně osamělý. I moje únava, ztracenost, samota, a smutek a (doplňte si sami)... jsou (byly, stávají se) otázkou po Bohu, po tom, komu bych mohl a měl patřit.
- A můžete mít naději na Setkání, na které budou svedeni všichni, všechny ovce. Někdo je zavolá, povede, ubrání a dovede.
Býváme vyčerpaní, skleslí... což nám nelze vyčítat - zatoulané nebo ztracené ovci se to přece vyčítat nedá. Ale "teď"... se může probudit tahle otázka - komu patřím, kam se mám dostat, protože... u Ježíše začnou dávat smysl a je naděje na dobrou odpověď...
°°°°°°
Zdá se nám, že naše situace je kvalifikovaná nejvíc naším pocitem ze sebe. Zkušenost s Ježíšem je: Ježíš svým "teď", svou osobou, příběhem... kvalifikuje (přehodnocuje) situaci lidí. A to až Tak, že lidé připustí otázky po tom, komu vlastně patří a kam by se mohli dostat, protože tuší, že na ně je dobrá odpověď. Takový pastýř a ovce... Potkat lásku, která není docela bezmocná! Co Láska může a znamená, to tušíme a ještě se budeme učit. Jdeme k velikonocům.
Děkujeme za to, že nejde jen o to, jak se cítíme (často to není nic moc). Děkujeme za lítost z lásky, kterou nad námi máš.
bratr farář Pavel Jun