Páginas vistas en total

domingo, marzo 21, 2010

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

11. spoutaný silný muž

Čáslav 21.3.2010


Marek 3:27 Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům.
Ahora bien, nadie puede entrar en la casa de alguien fuerte y arrebatarle sus bienes a menos que primero lo ate. Sólo entonces podrá robar su casa. Marcos 3:27

***
(Je škoda, že jsme biblickému světu trochu vzdáleni… Musíme do něj hledat přístupové cesty a ve svém životě „zrcadla“, v kterých se biblická zvěst může odrazit… Tak promiňte, zase by mělo něco zaznít předem.)

a) Jakou máte zkušenost se spory? Většinou k ničemu nevedou. Vytvoří se zákopy, postaví hradby a trvá boj. Prolomit hradby – je skoro nemožné. To je zvláštní věc: čím jsou argumenty silnější, tím se hůř vyvrací ale taky hůř přijímají.

b) Slyšeli jste nějaké velké kazatele? Říkají většinou mnohokrát slyšené, omleté, pravdy. Ono to asi má nějaký smysl a něco to znamená. Ale Ježíš mluvil jinak. Dnes uvidíte!

c) Jak by se mohlo stát osvobození, jak si ho představujete?
Jako otevření dveří vězení.
Jako amnestii. Na své nesvobodě máme také svůj podíl (vinu). Někdo by musel zrušit rozsudek a trest.
Jako vyháknutí zotročujících lanek – ze srdce, z duše…
Jako ústup toho, co zotročovalo.

***
Dnes poprvé Ježíše nacházíme v situaci sporu. Přijela komise zákoníků až z Jeruzaléma posoudit, co se to kolem Ježíše Nazaretského děje. Ale měla už hotovou interpretaci: je to od zlého, satana. Ježíš je posedlý.
Situace sporu. Co s tím Ježíš může dělat? Bude tvrdit, že není? O jaké argumenty se opře?

Ježíš řekne podobenství o silném muži a lupičovi. Je zvláštní. Nešlo by to říci mnohem jasněji?
Kdyby mluvil nějaký velký kazatel, bylo by to třeba takhle: Byl zlý panovník, v půlnočním království, ten vládl velké zemi, měl v ní mnoho nešťastných poddaných. A pak jiný, totiž dobrý panovník zlého panovníka porazil a zajaté vyvedl na svobodu. A ten zlý panovník je satan a ten dobrý je Ježíš.

Ježíš to řekl takhle: Marek 3:27 Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům.

Ježíš to řekne takhle… Když to posloucháte, víte vůbec od začátku, na čí straně byste měli být? Když je proti sobě silný muž a proti němu lupič.

Ježíš víckrát takhle v situaci sporu překvapí, zvolí jakoby „nevhodný“, nepatřičný, i šokující obraz. Třeba „lupič, loupež“.
Obraz podařené loupeže ale říká: Ten kdo loupí, je jasně protivník. A ten silný musí být spoután, je bezmocný, když není schopen si ubránit to, co mu patřilo. (A je konec s nekonečným sporem, který hrozil, sporem o Ježíše…).
Teď už stačí jen si srovnat pohled: Je jasné, že nejde jen o (nějakou) loupež, ale osvobození. To je přece jasně vidět – kolem Ježíše se děje uzdravení z posedlostí a odpouštějí se hříchy (což je také osvobození ze situace nesvobody, do které se člověk dostal i vlastní vinou…). Není to loupež, ale osvobození!
Je to najednou zřetelné: Ježíš je jasně protivník Zlého.. Ten silný zotročující je jasně bezmocný.
Než se člověk zorientuje, může přijít o argumenty připravené předem. I zkušenost, kterou má, se může proměnit. Člověk se může „přesmeknout“ na Ježíšovu stranu. Na Boží stranu.

***
Takhle se dá vyjádřit zkušenost s Ježíšem, to je to, co se teď děje kolem Ježíše: je to vpád do území a moci zlého, zotročujícího.
Znamená to, že zlý, zotročující – je spoután. Nemá moc.
Znamená to osvobození těch, kteří tam byli.
Je to vidět na uzdravování z posedlosti a také na odpuštění hříchů. (Hřích je totiž „zavázanost zlým, zavázání se zlému“). [1]

Jak to dopadlo s těmito zákoníky, nevíme přesně. Ale v nás by to mohlo uvíznout – s určitou mírou pobavení.
Tak „jsme ukradení“ – zlému… (Jak ta zkušenost, které říkáme „být někomu ukraden“ může být příjemná.)

Děkujeme za to, že vůči Tobě můžeme být důvěřivě otevření a spontánní…

bratr farář Pavel Jun

[1] Děje se generální, všeobecná amnestie. Bůh vyhlašuje amnestii a znamená to projev a potvrzení jeho Moci.