Páginas vistas en total

domingo, agosto 15, 2010

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

Pohoršení III d
Čáslav 15.08.2010


Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘ Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ Lukáš 18:13-14

En cambio, el recaudador de impuestos, que se había quedado a cierta distancia, ni siquiera se atrevía a alzar la vista al cielo, sino que se golpeaba el pecho y decía: “¡Oh Dios, ten compasión de mí, que soy pecador!” »Les digo que éste, y no aquél, volvió a su casa justificado ante Dios. Pues todo el que a sí mismo se enaltece será humillado, y el que se humilla será enaltecido.» Lucas 18:13-14

Otázku pro začátek: koho byste rádi potkali?
Jaké lidi vlastně potkáváte rádi? Proč? Co vám na nich - od nich dělá radost?

Člověk si může připadad různě - dobře nebo špatně. Kdy si připadá dobře? Když ho nic nebolí. Když se mu něco podaří. Když se na něco těší. Když... dlouho bychom o tom mohli mluvit.
Skončit by se dalo tak: člověk si připadá dobře, když si připadá patřičně a bezpečně. Ne cizí (ale samozřejmě, přirozeně, bez otázek, nároků, bez čehokoli dalšího, "jen tak"), a ne v ohrožení. Jak to má asi někdy dítě.
Jedním slovem: když je důvěra. (Do toho slova se vejde všechno dobré. Láska,naděje, odpuštění ... zkuste si to doma promyslet). Dvěma slovy totéž: Patřičně a bezpečně.

°°°°°°
Důvěra. Jak se měří důvěra? Voda se měří na litry... čas na hodiny a roky... Jaká je jednotka důvěry?
Jak se měří důvěra? Na to - kolik zahrne lidí, času a prostoru? A událostí, při kterých se chvěje půda pod nohama a kterými se mlží obzor?
Dnes jsme v lecčems mimo. I v tom, jak je to s důvěrou. Jako předností (snad jediný možný a pravdivý) druh důvěry se dnes má totiž sebedůvěra.
Trapný omyl. Sebedůvěra - to je nulová důvěra. Do režimu (prostoru) důvěry se nezahrnuje nic. V sebedůvěře pro důvěru nezbude ani kousek místa. Zahrne jen to, co se vztahuje ke mně a co mám pod kontrolou. Takže pro důvěru nezůstalo nic, šlo se na jistotu (naivní jistotu).
Důvěra se měří na to, kolik zahrne lidí, času, prostoru.
°°°°°°
Dobře je to vidět na mužích, o kterých vyprávěl Ježíš. Kdybychom na první pohled měli říci, který si připadá dobře, řekli bychom - farizeus.
Ale kdo je na tom nakonec opravdu dobře?
Překvapení... Celník.
Farizeus: říká "já" (s vykřičníkem!)... Celník: "i já" (s otazníkem?)...
Když se zbavíme prvního dojmu, tak z farizea zůstane pocit úzkosti. Měl jen sebedůvěru, pro kterou je prostor jistoty velmi úzký, začíná a končí, tím, co dokázal...A nikdo jiný do toho prostoru důvěry pak nemůže patřit. Od druhých se jen odráží pro podporu sebedůvěry.
Celníkovy se otevřel prostor důvěry, dokonce tak, že našel odvahu odvolat se na slitování.
°°°°°°
Jak se dostat k důvěře? Patřičnosti, bezpečí.
Není metoda. Je to událost, příběh a často jako "pád", se kterým nic nenaděláte. Několik věcí k tomu patří. Ale není to v nějakém pořadí. je to najednou.
a) ta hlavní věc: musíte potkat někoho Důvěryhodného kdo vás zahrne do své důvěry - pak se objeví prostor důvěry kolem pro vás a kolem vás.
b) přijdete o výlučnou "sebedůvěru". Pokus vázat svůj život k sobě samému a odvíjet od sebe sama je najednou marný a zbytečný.
Dnes je to těžší než jindy, protože tak se běžně žije, s důvěrou na bodu nula, protože jen se sebedůvěrou.
Však je narcistní doba.
Přijdete o sebedůvěru. Nebudete si pomáhat srovnáváním s druhými. Spíš naopak -
c) budete druhé zahrnovat do prostoru důvěry. ten, kdo důvěřuje, je přejný.
°°°°°°
Vrátíme se k otázce ze začátku: Koho byste potkali rádi? Hledáte někoho, kdo by vás uznal, ocenil...? Nebo obohatil, obdaroval? Nebo u koho byste prožili "zapomenutí na sebe sama", (odhození tíhy)" a přepadnutí do důvěry?
To se lidem dálo u Ježíše a znovu kvůli němu může stát. Ježíš zahrnoval do své důvěry... s takovou samozřejmostí a autoritou a Mocí, koho všechno, jaké lidi..., že lidi muselo napadnout: takhle to dělá Bůh? Takový nesmírný, nekonečný prostor důvěry!
Jak se dostat k důvěře? Nepomůžete si. Je to jako pád. Člověk do ní musí spadnout. Krásný pád. Ježíš zahrnoval ve své důvěře - i ty, o které se všichni v své sebedůvěře - nedůvěře odráželi.
Celník to pochopil a přijal, a našel to, co se hledá, patřičnost, bezpečí, přitakání. "Ospravedlnění". Důvěru.
Stát se to může i pro nás.
Pane, Ty jsi důvěryhodný. Probouzej důvěru i v nás. A všechny nás doveď do prostoru důvěry.
Bratr farář Pavel Jun