Páginas vistas en total

domingo, octubre 31, 2010

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

38. znamení ohně
Čáslav 31.10.2010

Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal! Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! Lukáš 12:49-51

He venido a traer fuego a la tierra, y ¡cómo quisiera que ya estuviera ardiendo! Pero tengo que pasar por la prueba de un bautismo, y ¡cuánta angustia siento hasta que se cumpla! ¿Creéis que vine a traer paz a la tierra? ¡Os digo que no, sino división! Lucas 12:49-51

Prostor světa,života, vesmíru je tak široký.
A v něm leccos. Opravdu leccos.
To pak asi nebude snadné - rozlišit v něm dobré a zlé?
Měli byste odvahu o tom mluvit?

Kdybyste měli umístit dobré.
Je zřetelné? Je ho prostě spousta, je vidět hned, na každém kroku? Rozestupuje se od zlého samo?
Nebo se musí dobré pracně hledat jako zlatinka v nánosu písku?
Nebo je to jako - když je příměs rozpuštěná ve vodě, nedá se nějak oddělit, naberete vodu čistou i se špínou.
Není to jen tak...

A jak je to s pohybem (dynamikou) dobrého?
Přibývá dobrého nebo ubývá?
Kdyby mělo dobrého do života přibýt... Kdybyste měli řící, jak do života vstupuje - jak se to děje, jakou s tím máte zkušenost nebo pro dobré naději? Prostě samo přijde, spadne s nebe jako déšť, otevře si samo dveře.
Nebo ho musím přilákat, nebo si ho zasloužit, nebo ho najít, nebo snad vydobýt.
Nebo se musím zdvihnout a jít s ním. Kam až?

°°°°°°
Ježíš mluví o Božím království. To je hlavní slovo pro Prostor, kde je Dobré, totiž Bůh.
Ježíš říká: "Království Boží přichází".

Můžete mít pocit - že to znamená, že to Království je na postupu, že je na obzoru jako mrak deště, že z nebe bude padat na vyprahlou zemi bez výběru a ohledů, stejně jako padá déšť. Že stačí, že se má nastavit tvář... A něco na tom bude.

°°°°°°
Ale patří k tomu také "čiňte pokání". Co to je?
Pochopit se to dá i pomocí obrazu ohně, o kterém Ježíš mluví a o kterém Lukáš píše ještě ve Skutcích.
Oheň má dvojí smysl:

a) První: je to oheň Soudu. Ve kterém shoří, zmizí všechno, co bylo bezcenné, co nemohlo obstát, vytrvat, co nevedlo k Dobrému.
Možná se to dá říci tak: s tou přemírou dobra a zla je to - jako když je úzké místo, kterým se musí projít, aby člověk k Dobrému mohl patřit. Úzký most, úzké dveře. V kterých se všechno sevře, a zůstane jen... co zůstane? to je ta otázka!
Z té nesmírnosti světa a nepřehlednosti člověka jakoby v tu chvíli "průchodu úzkým místem" skoro nic nezbylo, jakoby člověk všemu umřel, zůstane jen - bezelstná, sebe dávající touha, která chce k tomu (k Bohu) patřit. Životní touha se promění, je proměněna... A to je to "pokání".

b) a druhé užití obrazu ohně je ve Skutcích (a v druhé vrstvě čtení i našeho evangelijního textu (v souvislosti celého Lukášova evangelia)): oheň je spojován ne se Soudem, ale se sesláním Ducha svatého.
Duch svatý - to je charakteristikum (atmosféra) toho prostoru, kde je Dobré, Království Božího, to, co jej charakterizuje.
Po tom sevření (o kterém jsme mluvili) - se otvírá pak znovu široký prostor - ale teď "Království Božího", ovládaný, kvalifikovaný Duchem svatým. To je oheň jinak, ne soudu, ale života.

To je Ježíšem Kristem kvalifikovaný pohled na nesmírnost světa, života. Říká: je tu dobré tíhnutí. Svět s přemírou dobra a zla je "stahován", zván "do Boha".
Člověk k tomu tíhnutí může patřit - soustředěným, důvěřivým, bezelstným vydáním sebe sama (vzdáním se...), které umožňuje, ověřuje Ježíš Kristus. On označuje tíhnutí i průchod... světem a životem... Je pevně dané, úzké místo "průchodu" k Bohu. Pro nás má "svou podobu", tvář, autorizující příběh. Ježíš tím ohněm Soudu, nebo vyjádřeno jiným obrazem z textu - "křtem" - také prošel. Vzpomínáte taky na pašijní příběh? Ježíš zůstává určující pro tu "druhou, pravou tvář bytí".

°°°°°°
Tedy: Do Dobrého, k Bohu je pozvání. Nedá se vydobýt, nedosáhne se, nespadne jen tak do klína, nepřijde to jen tak bez všeho do života.
Je Pozvání, do kterého člověk smí sebe sama dát (vložit, svěřit), s důvěrou a touhou, a přitom - leccos z člověka spadne, leccos nechá za sebou, leccos zůstane před dveřmi.
A pak se začne otvírat široký prostor Dobrého, Boží, v kterém vládne Duch svatý, atmosféra Boží.

Děkujeme za to, že nám do našich zápasů a na naše cesty kladeš před oči - do srdce tento výhled a probouzíš v nás Touhu po Tobě.

bratr farář Pavel Jun