Páginas vistas en total

miércoles, noviembre 24, 2010

Lukasz "Jumper" Firla v Čáslavi



Jumpera (Lukasz Firla), který jako dobrovolník s Christian Peacemakers Teamem dvakrát navštívil irácký Kurdistán a dnes nám v přednáškovém sálu vyprávěl o svém pobytu.
Cílem této organizace působící mimo Irák také v Kolumbii a Palestině je redukce násilí skrze monitorování a zaznamenávání porušování lidských práv ve válečných konfliktech a následné nenásilné aktivity, jako např. doprovázení civilistů či mezinárodní asistence.

domingo, noviembre 21, 2010

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

41. hrozící pozdě, definitivní chvíle
Čáslav 21.11.2010

Potom jim pověděl toto podobenství: „Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl. Řekl vinaři: ‚Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?‘ On mu odpověděl: ‚Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím. Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit.‘„
Lukáš 13:6-9

Entonces les contó esta parábola: «Un hombre tenía una higuera plantada en su viñedo, pero cuando fue a buscar fruto en ella, no encontró nada. Así que le dijo al viñador: “Mira, ya hace tres años que vengo a buscar fruto en esta higuera, y no he encontrado nada. ¡Córtala! ¿Para qué ha de ocupar terreno?” “Señor —le contestó el viñador—, déjela todavía por un año más, para que yo pueda cavar a su alrededor y echarle abono. Así tal vez en adelante dé fruto; si no, córtela.” »
Lucas 13:6-9

***
Ježíš vyprávěl o fíkovníku. Jeden rok roste, pak druhý, další a další. A...

Abychom do příběhu mohli snáze vstoupit, budeme si k tomu vyprávět paralelně ještě jeden příběh: Jedete autobusem. Jste na jakési dlouhé okružní vyhlídkové cestě. Dál a dál. Vidíte okolo širokou krajinu, do všech stran a jen horizont - je hranicí. ale jak jedete dál, tak i on se posouvá, a objevují se ještě další možnosti. Ještě je tahle a tahle. I za horami, které byly na obzoru je údolí!
to je život. Tolik možností. Nic se pak nemusí brát tak vážně, smrtelně vážně. Ani žádná ztráta, ani žádné rozhodování. Byly jiné možnosti a další snad přijdou.

***
A pak jednoho dne přijde majitel pole a rozhodne se fíkovník vytnout.

To je jako když autobus dojede do zastávky, zastaví a řidič řekne: "konečná".
Co to vyvolá? Pryč je ta "pohoda" spousty možností, už není žádné "ještě a ještě..." Všechny možnosti pryč. Z bohatství možností Nic.

***
Ten, kdo na vinici pracoval, si vyprosí ještě jeden rok. Ještě jedna možnost.

To je jako kdyby se řidič autobusu opravil a řekl: "promiňte, až příští zastávka konečná".
Změní se něco? Spraví se to? Představte si to. Dokážete se ještě uvelebit v sedadle a užít si to? Nejede se tak jako tak už jen do soutězky? Zdá se mi, že roky se svírala kolem cesty v jakémsi hlubokém údolí, roky už jedu dolů.
Už není volná vyhlídka na ještě a ještě. Už je jen jedna možnost. Pocit nekonečného bohatství se s ní asi nevrátí? místo něj zůstane jen pocit sevření?
Nebo se objeví pocit výjimečné důležitosti!!! Pro danou chvíli.
To "ještě" jedna zastávka neznamená jen poslední "odklad". Spíš může znamenat "teď rozhodnutí". Už teď se rozhoduje. I když až příští je "konečná", teď jsou (naposledy!) dvě možnosti a to naplňuje přítomnou chvíli velkou závažností. dá se buď vysednout nebo jet dál.

Říkává se "poslední nabídka", ale tady je přesnější "definitivní nabídka". "Finis" je konec, "de" je "od", znamená to tedy "od konce". Nabídka daná na dohled před koncem nabídka a s ní možnost a nutnost rozhodnutí.

***
Vyprávěli jsme si paralelně o cestě autobusu, ale nebyl to paralelní příběh k příběhu fíkovníku. Přesto nám může pomoci pochopit - obrazem otevřených možností a pak situací jedné stanice před konečnou - jaká atmosféra se objevila kolem Ježíše a co to může znamenat pro nás.
To je to, co se dělo kolem Ježíše. Definitivní nabídka. tohle dává Ježíš prožít: dává prohlédnout ke Konci, až tak, že se objeví jakoby "na krok".
A přítomnost se v potkání s Ježíšem musí prožít tak: tohle je Poslední nabídka Milosti, pak už nebude. Zbývá buď přijmout nebo nepřijmout.
A i když ta nabídka otvírá cestu dál (je to přece jen Milost), tak už ona (ta nabídka) je definitivní. Protože po ní už nebude. rozhodnout se proti ní znamená ztratit ji navždycky. Tedy (tím) je přítomnost nekonečně důležitá.
Neznamená to " jen sevření" (dopadá na nás Konec), znamená to obdarování přítomnosti Významem. A sevření nemusí být ani ze strachu o ovoce, nejde jen o ně, jde o to, z čeho může vyrůst - a to je milost, která je na Konci skrze Ježíše vidět.

***
Jsme bohatá doba, máme bohatství možností a stojíme o ně. Nenávidíme omezení, sevření a tlak. Přesto si žijí dost plané (skoro jalové) životy, všimli jste si?

Může se stát to zatížení přítomnosti - jako když se octnete na jeden krok od Konce a je nutné rozhodnutí a to rozhodnutí tím má nesmírnou závažnost. Není už jen lehké, lehkomyslné rozhlížení se po možnostech, protože teď... Naposled je to na rozhodování.

Tedy: Rozhodující chvíle je Konec.
Prohlédnutím ke Konci se ten význam, to rozhodnutí přesouvá "do života". To se nám
stalo Ježíšem. (Život křesťana není rozevlátý, ale velmi soustředěný!).
Nemusí to být svírající a děsivé. Když to prohlédnutí ke Konci zahlédne Milost, to samo od sebe přinese ovoce. Je k údivu - jaké!

Děkujeme za to, že náš těkající pohled soustředíš znovu na Ježíše.

bratr farář Pavel Jun