Páginas vistas en total

domingo, marzo 13, 2011

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

55. pronásledování, modlitba, půst
Čáslav 13.03.2011, 1. postní

A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali. Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně, abyste v mém království jedli a pili u mého stolu; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele.“„Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici. Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím.“ Řekl mu: „Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt.“ Ježíš mu řekl: „Pravím ti, Petře, ještě se ani kohout dnes neozve, a ty už třikrát zapřeš, že mne znáš.“ Lukáš 22:28-34

Ahora bien, ustedes son los que han estado siempre a mi lado en mis pruebas. Por eso, yo mismo les concedo un reino, así como mi Padre me lo concedió a mí, para que coman y beban a mi mesa en mi reino, y se sienten en tronos para juzgar a las doce tribus de Israel. »Simón, Simón, mira que Satanás ha pedido zarandearlos a ustedes como si fueran trigo. Pero yo he orado por ti, para que no falle tu fe. Y tú, cuando te hayas vuelto a mí, fortalece a tus hermanos. —Señor —respondió Pedro—, estoy dispuesto a ir contigo tanto a la cárcel como a la muerte. —Pedro, te digo que hoy mismo, antes de que cante el gallo, tres veces negarás que me conoces. Lucas 22:28-34

°°°°°°

V textu se mluvilo o "tříbení". To slovo se dnes moc neužívá, ale znamená (jakostní) výběr. Rozdělování dobrého, hodnotného a bezcenného.
Co v našem životě by prošlo tříbením, zkoumáním kvality?
Teď bychom si měli dopřát čas k zamyšlení.

Někde vzadu v hlavě se nám mihne vzdorná myšlenka: dobré a zlé, hodnotné a bezcenné - není to náhodou jen moje věc, subjektivní, věc pocitu. nikdo nemá právo to zkoumat, natož tříbit.

°°°°°°
Tříbení... Byly dva staré a osvědčené druhy zkoumání nebo dosahování kvality. Ohněm a větrem.
Ohněm. Co projde ohněm, to má hodnotu. Příměsi se spálí. Tak se zkoumala kvalita vzácného kovu. Tak se vlastně vyráběl čistý vzácný kov.
Větrem. Odvane to lehké... Tak se čistilo obilí. Lehké slupky a plevy se odvanou v průvanu, ve větru, zůstane jen obilí. co se udrží je - dobré. Co neuletí při prvním závanu větru... Co není lehké.

Znovu. Co v našm životě by prošlo zkoumáním kvality? Takové tříbení - kdyby se mělo dít v životě člověka - čím by se dělo? Co by bylo tím ohněm a větrem?
Bývá to utrpení. Vítr, oheň, to je pro člověka utrpení. Co projde utrpením, co projde otřesy, co projde bolestí, hrůzou, otřesy, žárem, bouří... to stojí za řeč.

Tvrdit, že hodnota a cena je subjektivní věc - to lze. Ovšem jen do chvíle zkoušky - utrpení.
A když pro většinu lidí dnes je jedinou (poslední) hodnotou dobrý pocit ze svého života, tak to je s naprostou jistotou první věc, kterou utrpení odvane. To, na čem se dnes nejvíce zakládá, je to, co je nejméně cenné.
(vzpomínám na pár dní v blízkosti člověka, který je hezky dětský a je příjemné s ním být. Pohodový. Veselý, vtipný. Ale stačilo tak málo, nedostat jídlo včas, nevyspat se dost... A pohoda byla pryč.)

Jak projít ohněm a bouří? To je otázka!

°°°°°°
S tím by nám měl pomoci dnešní text. O co jde v tom tříbení - "satanově"?
Ježíš jde do vichřice hněvu a utrpení. Míří k velikonocům, do pašijí. A s ním ti, kteří k němu patří.
ale... Pro koho je to satanské tříbení? Ne pro Ježíše, nejde o zkoumání toho ryzího v Ježíšovi, s tím se nějak počítá (co to jenom je?). Jde o zkoumání učedníků.
Otázka za satanským tříbením je: Udržíte se Ježíše? To je smysl "satanského tříbení". To, co se bude dít s Ježíšem, bouře a oheň, může odvát jeho učedníky. Takže - by byli lehcí, plevy, "bezcenní".¨?...

Tak! Tady se dá tušit, co dává ryzost, hodnotu, stabilitu lidskému životu. Bouří a ohněm se dá projít - nespálí vás, když ve vás bude něco, co jim nebude napospas; neztratíte v nich docela stabilitu, orientaci, sílu, nestanete se jejich hříčkou... když je budete přesahovat, když z nich budete sahat přes ně... Jen když člověk sám sobě v přítomné chvíli není vším. Jen když se držíte něčeho mimo sebe sama a nad tím vším, Boha.
Co se ve mně drží Boha, to je... dobré, hodnotné. Co to je - konkrétně? víra, láska, naděje. Modlitba.

°°°°°°
Jenom - nezkazí to Ježíš tím, že řekne: zradíš mě. Neudržíš se mě.
Ale On mluvil také o své modlitbě za Petra. Říká tím: i Já se podílím na tom, abys nezůstal v sobě sám.
Budeš se moci znovu chytit. To je důvod skutečné naděje pro utrpení. I kdyby moje naděje, víra, láska někdy nepřesáhly bouři utrpení (a vlastně vím, že nepřesáhnou...), stejně "nejsem vydaný docela na pospas a naprosto osamělý", to je "nejzazší, poslední myšlenka pro člověka".

Tedy: Neprojdete bouří a ohněm (tedy nic v nás nebude nějak cenného) - když se nebudete vztahovat k něčemu mimo sebe sama a přítomnou chvíli, nebo přesněji: držet se Někoho mimo sebe sama (takový vztah musí být osobní).
Oprava a doplnění: a když vás nebude držet Někdo mimo vás samotných...

°°°°°°
Vstupujeme do postní doby.
Smysl půstu je, že se nechá odvanout to lehké a zůstane - to, o co jde, na čem záleží. Na čem nám záleží? Co pomůže projít bouří a ohněm?
Doba Ježíšova směřování k velikonocím, do utrpení, je pro nás dobou půstu. Co je hodnotou v našem životě? Co pomůže projít utrpením? Skrze Ježíše se vztahujeme ze své situace k ... Bohu, chytáme se Boha a v Něm on chytá nás.

Děkujeme za to, že nejsem sami sobě vším. Že v životě máme místa, na která se vracíme chytat se - Ježíše Krista a v něm Tebe - zvláště za sbor. Za víru, lásku, naději. A modlitbu, v které žijí.

br. farář Pavel Jun