Páginas vistas en total

domingo, abril 10, 2011

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

58. Moc klíčů, disponování Pokojem


10.04.2011 Čáslav


A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi." Matouš 16:18-19

neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani hůl, neboť ‚hoden je dělník své mzdy‘. Když přijdete do některého města nebo vesnice, vyptejte se, kdo z nich je toho hoden; u něho zůstaňte, dokud nebudete odcházet. Když vstoupíte do domu, řekněte: ‚Pokoj vám.‘
Matouš 10:10-12


Yo te digo que tú eres Pedro, y sobre esta piedra edificaré mi iglesia, y las puertas del reino de la muerte no prevalecerán contra ella. Te daré las llaves del reino de los cielos; todo lo que ates en la tierra quedará atado en el cielo, y todo lo que desates en la tierra quedará desatado en el cielo. Mateo 16:18-19


ni bolsa para el camino, ni dos mudas de ropa, ni sandalias, ni bastón; porque el trabajador merece que se le dé su sustento. »En cualquier pueblo o aldea donde entren, busquen a alguien que merezca recibirlos, y quédense en su casa hasta que se vayan de ese lugar. Al entrar, digan: “Paz a esta casa.” Mateo 10.10-12



°°°°°°


Co si myslíte o sboru. Co pro vás je "být křesťanem? K čemu byste to přirovnali?


°°°°°°


Představte si messengera nebo poslíčka s pizzou. Jedou na kole, jako o závod, i po chodníku, mezi lidmi se proplétají... Proč tak spěchají? Jak se pozná messenger nebo poslíček s pizzou? Podle firemní bundy, tašky, kola. To všechno spojuje messengera s firmou. A ještě úkol.


Myslíte, že messenger ví, jakou zprávu veze? má poslíček s pizzou na zádech chuť?


°°°°°°


Petr slyšel od Ježíše: "Dám ti klíče". Dostat klíče... co to znamená? to znamená dostat moc, "dispoziční právo". Moci vstupovat, otvírat dveře, kontrolovat vstup druhým. Petr (a s ním církev, tedy také my) dostává klíče... tedy dispoziční právo. Jaké klíče? Klíče od království nebeského? Co to znamená? Jen ve zkratce: K znamení Boží přítomnosti - tedy Pokoji, Milosti. A co s nimi? Je to dispoziční právo - nebo povinnost, V druhém čtení to vypadalo spíš na dispoziční právo - v prvním to byla zřetelně dispoziční povinnost. Nějak se to těžko rozliší. Právo a povinnost.


Nevím, co si myslíte o sboru. A o sobě jako o křesťanovi. Ale takhle se na to můžete dívat: je to Kristova firma, zaměstnávající messengery, poslíčky. Mohli bychom mít firemní bundy a tašky a venku by měla stát spousta kol nebo aut s reklamou, a v neděli bychom se tu měli sejít jako v centrálním skladě, vy byste sem měli vběhnout a... co vlastně? asi nabrat Pokoj a Milost Boží a pak je roznášet... Jak se nabírá Pokoj a Milost?


°°°°°°


Tak zpomalíme. Zapomeneme na ten chvat messengerů a poslíčků, stejně spěchají jen proto, aby rozvoz měli za sebou. to se vám nepodaří. váš úkol je trvalý... Jak se přijímá a roznáší Pokoj, Milost? Znamení Boží přítomnosti.


Tady se musíme ponořit na chvíli do biblického textu. "Neberte si na cestu... ani obuv ani hůl" podle Matoušova evangelia. To je ovšem nemyslitelné. V tak divoké zemi jít po neschůdných cestách - bez hole a sandálů... tak bezbranně, to nelze. (Však Markovo evangelium tuto výhradu hole a sandálů nemá). Asi se mají Ježíšova slova chápat z bohoslužebné zásady: "Nikdo nevstupuj na chrámovou horu s holí, botami, měšcem nebo zaprášenýma nohama". Tak se dá a má stát před Bohem. to je přiměřené a odpovídající.


Jak prožíváte bezmoc? Patří k ní hrůza. Nemohu nic. Nemám nic na svou obranu. Máme spoustu obranných reflexů a zvyků. Neodkryjeme slabá místa. Při potkáních na ně myslíme a hlídáme si je. Snažíme se vyvolávat na lidi dojem. Chodíme za lidmi, u kterých se nám to daří. Vyhýbáme se lidem, před kterými máme strach nebo se stydíme. Přiznat bezmoc, to je konec, to je rezignace, zoufalství...


Víte ale, že se bezmoc dá prožít taky jako štěstí. totiž když ji připustíte. Když ji totiž připustíte, když ji přijmete, když do ní dokoce vstoupíte, tak to prozrazuje nesmírnou věc - že v tu chvíli si nepřipadáte druhým ohrožováni. Připustit bezmoc, to se dá udělat - jen z důvěry a v důvěře, ve vztahu, v kterém je Láska. Děti to tak trochu mají v dobré rodině.


A vy to takhle pro Ježíše Krista máte před Bohem. A pak spolu navzájem. To znamená přijmout Pokoj a Milost, takhle se nabírají, připustíte svou bezmoc, bezbrannost - z důvěry, z lásky. Před Bohem je to pro Krista možné, přiměřené. Naučili jste se pozapomenout - sami na sebe, i na svá slabá místa.


A patří to i k roznášení Pokoje a Milosti jako to hlavní. V přijaté Bezmoci je totiž nesmírná Moc. Neříkáte strachu vyzývavé a trochu nestydaté "no a...?", možná mu nemáte co říci, ale to proto, že on vám taky ne. "Nemáte co ztratit" - a to ne proto, že nic nemáte, ale protože to, co máte, je Láska, která neustoupí.


To je zvláštní Moc těch, kteří z důvěry a Lásky přiznají svou bezmoc. Když se přizná bezmoc před (Boží) Mocí, která je svou podstatou Pokojem, Milostí, tak tím Pokoj tak hluboce vroste do života a do vztahů, že... všude je s vámi a kolem vás svítí. A jde s vámi světem. Na Boha se nejvíc odkazuje bezmocí, kterou jste z Důvěry připustili. Přiznanou dobrou odkázaností. Víra není nic jiného. Připuštěná bezmoc totiž je projevem, důkazem nejhlubší důvěry.


Děkujeme za to, že nemáme, co ztratit, protože to, co máme, máme od Tebe a v tom máme Tebe.



br.farář Pavel Jun