Páginas vistas en total

domingo, octubre 09, 2011

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

75. konec půstu
Čáslav 09.10.2011

Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: „Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim řekl: „Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit. Marek 2.18-19

Al ver que los discípulos de Juan y los fariseos ayunaban, algunos se acercaron a Jesús y le preguntaron:—¿Cómo es que los discípulos de Juan y de los fariseos ayunan, pero los tuyos no? Jesús les contestó:—¿Acaso pueden ayunar los invitados del novio mientras él está con ellos? No pueden hacerlo mientras lo tienen con ellos.Marcos 2:18-19

Četli jsme dva roky Ježíšova podobenství. Ježíš mluví nejen tím, co říká, ale také svým jednáním, gesty... i jinak než jen slovy naznačuje, přibližuje, pomáhá pochopit a prožít... Tedy na závěr si ještě projdeme několika Ježíšovými "symbolickými, prorockými" činy.

Dnes jsme se připletli ke sporu o půst. "Jak to, že se nepostíte?" Jedněm u těch druhých půst chybí. Kvůli orientaci: Pro půst jsou učedníci Jana Křtitele. Nepostí se Ježíšovi učedníci. O co se hádají vlastně? Co vy, jste pro půst nebo proti?

To se snadno zjistí. Co byste řekli, jakou "náladu" má mít život? Smutek nebo radost. Radost. Jde o to si život užít. Život si člověk užije njvíc v radosti. Smutkem život hořkne a znehodnocuje se. Proč marnit čas smutkem? Takže byste byli proti půstu. Protože půst je také výraz smutku. Nechceme být smutní.
Ale když se zeptáme přesněji... Nejde jen o to (ani hlavně o to), co si myslíme a co bychom chtěli my (kolik lidí žije v tomhle narcistním omylu). Hlubší otázka je: Jaká nálada je odpovídající situaci? Je proč se veselit?
Vybavují si jednoho člověka, oplývajícího úsměvem a pozitivní náladou, který v slabé (silné?) chvilce přizná, že život má "na hadry".
Jaká nálada je odpovídající situaci?
To jsou takové otázky, například: A tohle je všechno? co se dá čekat? Co dál?  A jsou ještě těžší otázky, vyplavou vám sami, když je necháte... Začnou být osobní. Mohu být se sebou spokojen? Choval jsem se správně? Žiji tak, jak se má?...
Dokážeme tyto otázky potlačit, zkoušíme být spokojeni v "mezích možností", co nám zbývá, ale ... stejně: Nestálo by to za změnu? Není nutná změna?
Ti, co vyvolali spor o půst a zastávají ho, tohle ví: je nutná změna... Půst byl totiž výraz (ne ledajakého smutku, ale) smutku jako lítosti, touhy po změně. Tohle učil Jan Křtitel své učedníky... a proto se postí.

Ještě o jednu věc jde v půstu.
To je taková prostá logika: zdá se, že komu se daří, ten si stačí sám. Ty, kterým se daří, pouštíme ze zřetele. A když se někdo trápí, tak na něj přece jen víc myslíme.
Půst proti tomu byl také znamení - mně se (bez Tebe) nedaří, nenech mě být... Já si nestačím sám a nechci stačit sám, nechci jen, aby se mi dařilo, já bez Tebe nechci být, já po Tobě toužím a mám strach, abys na mě nezapomněl. 
Proto se Janovi učedníci postí. Jan Křtitel je učil: Potřebujeme Boha. Jen ať nás nenechá být.

Půst je znamení smutku jako lítosti a touhy po tom nezůstat sám, touhy po Bohu,.
Jste proti půstu? Těžko být proti, pokud má člověk rozum v hlavě a cit v srdci.


Pro půst nebo proti? Pro... Nějak jsme se ve sporu nenápadně přesunuli mezi Janovi učedníky. Dobře tak! Abychom mohli znovu uvidět, co se to kolem Ježíše děje.

Proč se tedy Ježíš nepostí? A jeho učedníci taky ne? Co je to učí?!
Co si myslí Ježíš o situaci lidí? Mohou být spokojeni? No - Ježíš hlavně nevychází ze situace. (Ani ze svého přání "být v pohodě"). Vychází z Boha, z toho, co přichází. Až tak z Boha vychází (říká, ví: On je všeurčující, rozhodující) - že o Ježíšovi teologové později dogmaticky říkali: Ježíš vyšel (sestoupil) z nebe. Naše situace přestává být určující. Nová veličina se přiblížila, Království Boží, můžete vycházet z něj. A to je ta Změna (po které se ptá půst) - tak je to s nutnou Změnou: děje se... znamená, že vaše situace přestává být výchozí a určující..

A její podstatou je - vstřícnost, blízkost, nakloněnost Boha k lidem. Nenechává vás být. dřív než stačíte dát najevo, že o Něj stojíte, než vám to dojde vůbec!
Tak se otvírá smysl života (jinak než "užít si to"). co se má dít, stane mezi námi...? A to znamená naději! A přitom se objevuje radost jiná - než ta jen "spokojená". Radost vzájemná, která je nakažlivá. Je to radost Boží z lidí... A může se stát radostí lidí z Boha, a lidí z lidí a ze života.

Tedy: Jaký že má smysl půst? Vyjadřuje smutek jako lítost, touhu po změně, touhu po Bohu, po smíření.
Proč se ježíš nepostí? dává tím najevo: Ta Změna se právě teď děje. Nemusíte vycházet ze své situace. 
A: Bůh je lidmi opravdu zaujat. Z lásky. Netřeba se zkoumat a na sebe upozorňovat.

A s tím se objevuje vzájemná radost.

Pomoz nám otevřít své srdce tak, aby nevnímalo jen samo sebe, svůj strach, své otázky, svou nejistotu, ale taky Tebe jako jistotu lásky.

bratr farář Pavel Jun