Páginas vistas en total

viernes, diciembre 23, 2011

Josefovo pokušení...


 
Co vytváří souvislost mezi epizodami, jak vzniká z epizod příběh?
A můj a tvůj příběh - jak to mají spolu? Co vytváří souvislost mezi příběhy?
Který příběh je největší?
Je snad příběh, který sahá od počátku až na Konec a všechny příběhy zahrnuje a do sebe přijímá?
Nakolik je člověk to tohoto příběhu může patřit a je v něm svobodný? Co že je svoboda?


Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
19  Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají.
20  Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
21  Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“
22  To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka:
23  ‚Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo ‚Bůh s námi‘.
24  Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě.
25  Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš. 
Krátké video můžete shlédnout na :Píseň z Josefovo pokušení...

domingo, diciembre 18, 2011

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

Jak 5:7-8
Čáslav 18.12.2011

Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště.  I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko. List Jakubův 5:7-8

 Por tanto, hermanos, tened paciencia hasta la venida del Señor. Mirad cómo espera el agricultor a que la tierra dé su precioso fruto y con qué paciencia aguarda las temporadas de lluvia. Así también vosotros, manteneos firmes y aguardad con paciencia la venida del Señor, que ya se acerca. Santiago 5:7-8

A

Když se řekne cíl - co si představíte?
Představíte si třeba člověka s puškou?
Cíl - pak je něco, na co člověk míří, k čemu se soustředí, vztahuje, co by chtěl dostat, dosáhnout.

Nebo si představíte poutníka? Jde, někdy i cestou necestou, stojí ho to úsilí... míří někam, třeba na vysokou horu, v myšlenkách tam trochu předbíhá.
Cíl je pak to, k čemu člověk míří, kam by se chtěl dostat. Cíl je - na co nebo k čemu člověk míří?
Který obraz je pro vás "bližší"? (Jste lovci nebo poutníci?)
Dnes je asi víc lovců, pálí se kolem sebe, bez rozmyslu, jen aby byla nějaká kořist, aby nic neuniklo. Nic nepropást...

Jaké vlastnosti musí mít lovec nebo poutník?
Lovec ostražitost a úpohotovost. Stačí malinko a cíl se ztratí z mušky... Poutník zase houževnatost.

B

Jsou problémy s cíli...
Člověk se může "zbláznit", pomátnout. Může se v něm probudit nenasytnost... může chtít víc než je správně, než je možné, může chtít na úkor druhých...
Cíl může být klamný. Jako cíl si můžete vzít něco "mimo realitu". Kam se nedojde, kam se nedostřelí. To jsou hrozné věci pak.
Jaké jsou problémy s cíli - to je vidět skoro na každém kroku...

C
Jaký vy máte cíl? K čemu poutáte svůj život, úsilí...? Udělejte si inventuru svých cílů. Malých a velkých, krátkodobých i - celoživotních (máte takový?) O co vám jde? Na co nebo k čemu míříte? Není někdy snadné vyznat se ve vlastních cílech, že?

D

Zvláštní zážitek je, když víc lidí má stejný cíl. Když se upínají k něčemu - společnému. Je to povznášející, až opojné.
Když jde více lidem o stejnou věc, když je dav na lovu, tak je v tom horzná síla. Když jde víc lidí stejnou cestou, tak se mohou podepřít, povzbudit, vzmužit, ujistit se, že cíl je...
Může to taky ale být dost nebezpečné. Když se dav k něčemu upne, tak z toho může být velká hrůza. "Lov davu" - to je někdy hrozné podívání.
I to je vidět po celém světě. Když cíl pomáhá vyhledávat strach nebo pocit křivdy... například (příklad islamistického světa), nebo... pýchy (americký svět)... tak se dějí věci...

E


Lidé, kterým je list Jakubův, "křesťané", to mají ještě jinak. Mají sice "společný cíl", jsou oslovováni najednou, ale...
Ale ten cíl - je zvláštní, neobjevuje se "jako v nitkách zaměřovače" něco, co by mohlo utéci, co by se nemělo propást...
Nejde také o něco jako cíl pouti, životního směřování, usilování - nějaká hora... kam se možná nedojde.

Zkušenost křesťanů: Byl zaznamenán pohyb vstříc. V budoucnosti a v životě vůbec. To je To. Není jen pohyb kořisti, která nás míjí, nebo strnulost cíle před námi!
Cíl je - příchod Páně. Cíl křesťanů je tento pohyb vstříc - hledající...

Pak se dá vyzvat k trpělivosti. A nevzbudí to jen větší netrpělivost, má to smysl. (K davu "na lovu" mluvit o trpělivosti nemá smysl! Ale ani k osamělému lovci. A poutníka to také spíš rozjitří.) Zvažte sami, jak strach (projevovaný v nervozitě a netrpělivosti a beznaději (to bývá spojené...) je nám něco blízkého... Jak napovídá: "musíš..." (protože na tobě to zůstalo, jestli dosáhneš, dojdeš...). Z toho "musím" roste většina zlého v našem životě.

Když je ale (laskavý) pohyb vstříc, člověk "nemusí"... dostat, dosáhnout. (Nezůstalo to na něm a jeho pohotovosti nebo houževnatosti. svým způsobem mu to nemůže utéci...). A to je trpělivost... Když tohle člověk pochopí.
Trpělivost může být jen, když převládající není chtivost, strach, že mi něco uteče... nebo že se nedostanu, kam jsem chtěl a měl!
Nemůže zmizet z mušky... když jde vstříc.
Nemůže "zůstat nedosažen"... Když jde vstříc.

V životě křesťana se stal převrat: objevil se vstřícný pohyb toho, oč jde... Že mi leccos utíká pod rukama, a dochází mi dech... to ano, ale to není to rozhodující v životě a o životě. Když cíl je příchod Páně. 

Pomoz nám znovu zachytit známky, znamení Tvého přicházení.
bratr farář Pavel Jun