Páginas vistas en total

domingo, septiembre 16, 2012

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

30.Ježíš jako hostitel, zmnožení chleba a ryb
Čáslav 16.9.2012

A jedli všichni a nasytili se;  a ještě sebrali dvanáct plných košů nalámaných chlebů i ryb.  Těch, kteří jedli chleby, bylo pět tisíc mužů. Marek 6:42-44


Comieron todos hasta quedar satisfechos, y los discípulos recogieron doce canastas llenas de pedazos de pan y de pescado. Los que comieron fueron cinco mil. Marcos 6:42-44


***
V jaké situaci může zaznít "dost"...? 
 Někdo bouchne do stolu a řekne - "tak dost... tohle už poslouchat nebudu", nebo "už toho mám opravdu dost, já s tebou končím", nebo "pohár mé trpělivosti přetekl..." nebo... "Dost" může znamenat jako kdybych řekl: "konec!"
"Dost" může být hranice... deadline, až potud jsem to unesl, vydržel, dál nechci. Končím. Moje míra se naplnila. Pohár je do dna.
Dost může být projev nespokojenosti a rozhodnutí - končit. 

"Dost" ale může znít docela jinak:
Někdo vám dává jídlo na talíř... nebo prodavač zeleninu na váhu... a když řeknete "dost"... tak to je jinak. Nebo... hostitel se zeptá - chcete přidat a vy řeknete: "Děkuji, mám dost...".
"Dost" může znamenat "stačí". Tohle je dobrá míra.
Mám dost, teď už víc nechci, víc nepotřebuji.
"Dost" může být i výraz spokojenosti.

"Dost" může být výraz nespokojenosti i spokojenosti.

***
Kolem Ježíše se objevilo "dost" ještě jinak.

Na tom, co se stalo v pusté krajině někde u...
Vypadalo to, že "nebude dost" (dost v druhém smyslu - aby se lidé nastili, aby řekli spokojeně - mám dost.).
Ne jen "vypadalo", to bylo jasné, že nebude dost. Když si srovnáte pět chlebů, dvě ryby a pět tisíc lidí, tak nemohlo být dost.
Tedy: kolem Ježíše se objevil strach, že nebude dost. 

To je stín, který nás životem provází. Strach, že nebude dost, že nás dostane pustina, prázdnota, hlad, chudoba, nicota... Strach, který se nahlašuje žízní a hladem a touhou. Žízeň a hlad - mají tolik podob, mohou se vztahovat k tolika věcem, ale vždycky sevřou otázkou: co bude... jak přežiji zítřek, z čeho budu žít, čím se naplní následující chvíle, den, nezůstanou prázdné, a budou mít sílu žít dál?

A na tom pustém místě se stalo..., že bylo dost - i když (přestože) to na to nevypadalo, stalo se, že pustina ustoupila a dala prohlédnout až... 

Sbírají se drobky. A ještě zbývá. Dvanáct košů drobků. Pro celý lid Izrael.
to je "dost" - ještě jinak než "stačí". Takhle poznali "dost" Ježíšovi učedníci.

U Ježíše je Dost - ne ve smyslu "už ne", ani "už nepotřebuji", ale "dost", "které tiší hlad a žízeň, které svírají srdce a rostou ze strachu a samoty a stesku".

To "dost" není jen uspokojivé (tohle mně pro teď (dvojí oznámení!) stačí), ale je víc, je Udivené. Tohle stačí pro všechny a na potom a navždycky. 
Je dost pro teď a pro příště a pro všechny - a navždycky. Tady je přebytek. Přebývá. A dotýká se nás teď, tady, jako Závdavek.
Kolem Ježíše se objevilo "dost" ještě jinak. Na tom, co se stalo v pusté krajině někde u... a dělo se to znovu a znovu a v různých situacích. vzpomínáte třeba, jak plýtvala žena olejem na ježíšovy nohy? Na Samaritána? Na to jak Ježíš zacházel s odpuštěním?

Pustina dala prohlédnout až ... do nebe.

***
"Dost" natřikrát.
       "Dost" známe jako projev nespokojenosti. Dál nechci.
       "Dost" jako výraz spokojenosti. Víc nepotřebuji.
      Pro Ježíše se nám otvírá "dost" jako výraz Ježíšem probuzené udivené důvěřivé dychtivosti, která strhává, nechává proudit život s radostí, v Radosti a zvláštní síle a jakémsi marnotratném přebytku, s kterým přichází Plnost a Pokoj.  

Děkujeme za to, že se dotýkáš našeho srdce a celého světa a zaháníš strach z našeho srdce a probouzíš úžas nad Plností, která je u Tebe a od tebe. 

bratr farář Pavel Jun