Páginas vistas en total

domingo, febrero 10, 2013

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

46. Ježíšova smrt I - schéma mučednické smrti proroka
Čáslav 10.2.2013

Tu Petr, naplněn Duchem svatým, k nim promluvil: „Vůdcové lidu a starší,  když nás dnes vyšetřujete pro dobrodiní, které jsme prokázali nemocnému člověku, a ptáte se, kdo ho uzdravil,  vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv. Skutky apoštolské 4:8-10

Pedro, lleno del Espíritu Santo, les respondió: —Gobernantes del pueblo y ancianos: Hoy se nos procesa por haber favorecido a un inválido, ¡y se nos pregunta cómo fue sanado! Sepan, pues, todos ustedes y todo el pueblo de Israel que este hombre está aquí delante de ustedes, sano gracias al nombre de Jesucristo de Nazaret, crucificado por ustedes pero resucitado por Dios. Hechos 4:8-10

Malujeme portrét Ježíše Nazaretského, Krista. Mluvili jsme o jeho životě. Nyní bychom měli nějaký čas mluvit o jeho smrti. Dnes poprvé.


Když se něco stane. Máte tři možnosti.
a) Vzít to na vědomí. Jako faktum. Je to přece faktum.
Nebo to zkusit vytěsnit, když to je nepříjemné faktum, nemyslet na to, zapomenout na to (to je pořád první možnost).
b) Chtít pochopit, proč se to stalo.
Kdy by to mohlo mít nějaký smysl se ptát "proč"...? Když by s toho mohl být nějaký "výstup" - nějaké poučení (aby to příště nedopadlo zase tak).
c) Pochopit, co se (to vlastně) stalo.
Jaký to má význam, jaký to bude mít dosah nebo i jaký to má smysl...


Jak s Ježíšovou smrtí?
Co mají jeho učedníci udělat s faktem jeho smrti?
a) mohli by to vzít na vědomí? Jako faktum. Nedá se s tím stejně nic dělat. Faktum... Stalo se ...
Ale... "Jen tak vzít na vědomí", to můžete vzít jen mnohem méně závažnou věc. Učedníci věak byli s Ježíšem možná tři roky, nadechli se něčeho... tak Krásného, s ničím nesrovnatelného, Osvobozujícího, otevřel se před nimi... svět, ne jen svět, ale vlastně nebe, připadali si tak platní... A teď by měli vzít jen tak na vědomí, že je s tím konec? A že se možná Ježíš spletl v tom, co říkal o Bohu?
Nebudou muset učedníci Ježíšovi smrt se zaťatými zuby vytěsnit, protože to je tak hrozně bolestivé? Jenže s tím by museli vyříznout (amputovat) nejen velký kus života, ale všechnu Naději. Možná celé srdce. To asi nepůjde.

b) mají tedy chtít pochopit (zeptat se), proč se to stalo.
To by mělo smysl, když by se s toho mohli poučit... ale to nedává smysl. Proč by měli chápat, proč došlo k té smrti (souhrou a vlivem jakých okolností...)? Poučení z toho žádné nebude (žádné "příště" už nebude), viníka hledat nemá cenu (Ježíš jim to nevrátí).

c) zbývá tedy  zkusit pochopit, co se stalo.
Třeba to má smysl, význam? Jaký to má smysl? Jakou logiku? Co se to stalo, když Ježíše zabili?

Měli staré (z tradice knihy Deuteronomium) myšlenkové schéma, do kterého ta věc s Ježíšem (i jeho smrtí!) mohla zapadnout. Bylo to schéma s touto logikou: Bůh se lidem připomíná (posílá proroky), oni připomínku slyšet nechtějí a umlčují ji (proroky zabíjí).
Tato logika je přesvědčivá a skrývá se za ní prostá a hluboká zkušenost: Já - a Ty a ti druzí a jiní... to se tak často dostává do "kontrpozice", stojíme proti sobě. Nechci - nemohu Tě, vás brát "na vědomí" nebo "do srdce". do této logiky patří soud... na druhým, kterým ale odsuzuji i sebe sama do samoty a beznaděje (neochotu vzít vážně Jiného...).

Co to učedníkům pomůže?
To, co se stalo s Ježíšem, zapadá do tohoto starého myšlenkového (varujícího a trochu bezútěšného) schématu o mučednické smrti proroků: Ježíš vystupoval jako Prorok. Mluvil o Bohu, o jeho blížícím se Království, zdvihal k tomu hlavu lidem, otvíral srdce... Potom i jeho smrt k tomu všemu patří, zapadá do toho (dala se čekat?).
Ale - něco podstatného z Ježíšova příběhu do staré myšlenky Božího pozvání o odmítání lidmi do tohoto starého schématu o zabití proroka nezapadá. V tom, co se dělo kolem Ježíše, se objevovala ještě jiná logika. Podle které by to takhle... skončit podle všeho (všeho v Ježíšově životě) nemělo...
Takhle to je: Ježíšova smrt by do schématu zabití proroka patřila. ale přitom... to schéma by mohlo prasknout, povolit! Ježíšův život měl ještě jinou logiku - logiku jakési Boží neústupnosti, neústupnosti lásky.
Do starého schématu nabídky spolubytí, její těžké přijatelnosti a odmítnutí to zapadá. ale kdyby to mělo zapadat do toho, co s Ježíšem prožili, tak by nakonec nemusel být Soud, zatracení, ale... fakt by to nemusel být soud a zatracení, ale... něco Nového, Dobrého... Mohla by zůstat otevřenost vůči tomu, co bude.

Toto je prý první způsob přemýšlení o Ježíšovi smrti. Muselo (a dalo) se o ní ještě hodně přemýšlet, protože Jeho smrtí to neskončilo... přišlo další, o tom budeme ještě mluvit. Ale už takhle to učedníkům, lidem kolem Ježíše mohlo brzy dávat, dávalo kus smyslu...


Jak to udělat s Ježíšovou smrtí? Co máme my udělat s Ježíšovou smrtí? Pro nás má smysl jen třetí možnost.
Můžeme si také uvědomit... že tu je (v jakési nám zvláště pochopitelné, prosté logice) lidský vzdor proti Jinému, druhému člověku a Bohu (že nás zneklidňují); že se v tom vzdoru děje (logicky) odsouzení do samoty a bezvýhlednosti (nevím, nakolik nám dochází, že být sám a pro sebe znamená být bez naděje). Že tato logika se opírá o "přirozenost", zákonitost (zákon akce a reakce - odklonění...) vzájemného odklonu. Když odmítnete náklonnost, ztratíte ji..., a ten druhý se odkloní také, to dá rozum.
Ale může nás zaujmout - logika vlastní Ježíšovu příběhu... která jakoby popírala zákonitost vzájemného odklonu (jeden se odkloní, druhý také, co mu zbývá...).  U Ježíše byla v (Boží) nabídkce spolubytí jakási bezpodmínečnosti a "neústupnost".
U Ježíše se potkává dvojí logika. Logika nabídky spolubytí a odmítnutí. U Ježíše narušovaná zvláštní logikou neústupnosti lásky. Můžeme si přinejmenším chtít počkat - jestli se nestane ten div, že prostě nepřijde odklonění se z druhé strany (jak jsme na něj zvyklí od druhých, kterých jsme už tolik ztratili), ale zůstanou známky trvalé náklonnosti (smíření?) a s tím Naděje.

Ať naše srdce dokáže čekat - vzdor všemu - na Tebe.

bratr farář Pavel Jun