Páginas vistas en total

domingo, junio 01, 2014

NEDĚLNÍ SLOVO - PALABRA DEL DOMINGO

Jak se poznává (vzkříšený) Ježíš?

Retromládež Borová 25.5.2014; Čáslav 1.6.2014
Jan 20:16  Ježíš jí řekl: "Marie!" Obrátila se a zvolala hebrejsky: "Rabbuni", to znamená `Mistře´.
Juan 20.16 María —le dijo Jesús. Ella se volvió y exclamó: —¡Raboni! (que en arameo significa: Maestro).
Doba čtyřiceti dnů po velikonocích je dobou zjevování Vzkříšeného. O co šlo, co se dělo a jak by se to mohlo týkat nás? Jak ho poznali a jak bychom ho mohli poznat my? Nechejme se dnes pozvat k trojímu zjevení Vzkříšeného. A vy si sami budete moci vybrat to vám nejbližší.

Jen malou přípravu pro pochopení: co znamená předpona re-? Třeba před slovu start: „re-start“. Znamená to „znovu“… Nový start, začátek. (Re-habilitace. Re-vival. Re-cyklace. Re-vokace (opětné vyvolání)).
Kolik se může něco re-… totiž obnovit? Je možné, že by to bylo donekonečna? V Holandsku měli re-re-formovanou církev. Neztratí se údiv nad novou možností, nad obnovením? Není to tak, že jednou snad, dvakrát už je div?

Zjevení Marii


Situace první: Marie u hrobu.
Abychom dobře rozuměli té chvíli, je potřebí jen připomenout, jak ona kdysi potkala Ježíše, co u něj našla.
Marie byla z řádu lidí, kteří nejsou vážení a přijímaní. (Tenhle moment života máme ovšem všichni (jako lidé) dobře prožitý… - nejistotu svou cenou, hodnotou, možností přijetí… tohle tušení, že nejsem dost vážený a snadno přijímaný – to je snad lidský úděl. Takhle známe sebe i sebe navzájem).
Marie ale udělala s Ježíšem tuhle Zkušenost: Ježíš mě poznal ještě jinak (než s nejistotou, čeho si na mě vážit…). Řekla by: Nerozumím tomu, ale u Něj jsem přijímána tak… jako… (jestli čekáte, že řeknu třeba jako„princezna“, nebo „hvězda“… tak to ne. Přijímána jako…) „jako od Boha“, to znamená, že nevíte proč, nenajdete důvod, ale cítíte, že to je tak do hloubky a šířky, jak se princeznám a hvězdám vůbec nezdá. Takovou zkušenost udělala Marie s Ježíšem – „přijatá jako od Boha“. A pak ho zabili.

A teď se jde s Ježíšem rozloučit, (hřbitov je místo rozloučení), děje se tedy „návrat“ do dob, jak to kdysi bylo (sama…). A přitom potká Vzkříšeného Ježíše, totiž pozná ho, „Rabbuni!“ říká – to je přece ten, který – mě tak těžko přijatelnou – přijal. Ta hluboká nejistota sebou – je opravdu pryč. Je to teď tak, jako s Ním bývalo.

To je linie Mariina života: sama (všude sama), poznání Ježíšem (přijetí), znovu sama (hřbitov), znovu poznání Ježíše (potkání Vzkříšeného).
Třeba budete rozumět Marii a potom také Ježíšovi Mariinýma očima. Třeba máte blízko k pochopení tohohle: nejsem si jist vlastní hodnotou, přijatelností. Takhle se dá Ježíš potkat (takhle to s Ním bylo) – a znovu- potkat jako Vzkříšený (takhle to kvůli Němu je) – jako ten, kdo druhé lidi přijímá takovým způsobem, jako když Bůh přijímá, v totalitě, bezpodmínečnosti, kterou jste dosud jen tušili v lásce blízkého člověka – když jste měli hodně štěstí…

Zjevení učedníkům u Jezera
Situace druhá: rybáři na jezeře.
Leckteří z učedníků bývali rybáři. Vedli běžný zápas o denní živobytí pro rodinu a sebe sama. Mluvit o nějakém výhledu nebo smyslu života – to by se s nimi asi nedalo. Možná o odpočinku a troše nějakého potěšení.
Jednou (kdysi) šel Ježíš okolo, zavolal je, znamenalo to „vyvolání“ z jejich životů, pozvání k Velkému úkolu, („lovit ne ryby, ale lidi“), do velkého, dobrého, společného příběhu…. Když byste to chtěli přiblížit,muselo by se začít mluvit o Bohu, protože jde o společný příběh Boha a lidí… (A tušíte, co se stalo s jejich životem, když se jim dostalo takového pozvání…) A pak Ježíše zabili.

Po jeho smrti – děje se návrat… učedníci jsou znovu na jezeře a chytají ryby… Jako tenkrát – kdysi. Co jim taky zbylo? A tam Ho znovu potkají. Znovu, re-… Návrat a re-… to je velikonoční schéma, schéma kř. víry. Něco – nějak byli. Ježíš jejich životě něco způsobil. Když ho zabili, zdálo se, že se vrací (musí vrátit) k původnímu, ale přitom se stalo druhé „re“. A bylo zvláštním způsobem „definitivní“ (de-finis = od konce… odvozené, s koncem už spojené, tedy už neproměnné). 

Učedníci potkali Vzkříšeného po svém návratu domů, na jezero, je to vlastně opakování scény z jejich povolání, jako završení… ¨
Druhá možnost pro nás: Třeba budete mít víc smysl pro tohle. Když dnes všichni zkouší žít svůj život jen ve své vlastní perspektivě, podle vlastního scénáře (do posledních detailů…) a život je pak jaksi zbytečný, malý a plytký, pohroužený do sebe, předem ztracený. Dát se z tohohle „k dispozici“ velkému a dobrému příběhu… to je věc!

Večeře v Emauzích
Situace třetí: dva lidé u stolu. Doma.
Jde o poutníky z Jeruzaléma, vydali se z domova na svátky, teď se vrací a cestou mluvili o velké zklamané naději… (s kterou do Jeruzaléma šli).
O jaké? Mluvili tedy konkrétně o Ježíšovi. Možná jen o něm slyšeli vyprávět. Ale probudil v nich tu naději, takovou… – říkávali tomu kdysi „naději na Mesiáše“. To by se dalo přeříkat jinými slovy třeba takhle: že přijde doba, kdy se bude Bůh s lidmi v dobrém (z Lásky) sdílet. (Život bude z Lásky sdílení).
Tedy zase: Slyšeli o Ježíšovi. Objevila se ta naděje… . A pak ho zabili. Tak se vrací domů… To je ten návrat…
Cestou se k nim přidal Někdo, (Ježíš). A vysvětloval jim, co se stalo. A pak spolu večeřeli a pak když lámal chleba a dával jim ho… když se  sdíleli, tak… to, na co měli jen Naději, prožili…

Tady je to taky dvojí „re“. Doma… Naděje na sdílení Boží s lidmi, která je vyvedla z domova. Po Ježíšově smrti návrat domů… se smutkem, bez té naděje – první „re-“. A prožití druhého „re“- (realita naděje!) při lámání chleba a pití vína…
Třeba je tohle možnost pro vás: tušíte, že život nemusí být jen míjení se, uhýbání, útěk, lov… že může být sdílení – v Dobrém, z Lásky.
Tady to s tím re- je nejvíc zvláštní, tady se může stát zřejmým, že to „re-„ se rozeběhne do dlouhého – nekonečného řetězce… a neztrácí svou krásu a napětí, naopak… potvrzuje. Když se totiž život otevře jako z lásky sdílení, tak to sdílení se děje dál a dál a znovu a znovu a s různými a všude…
Jak se tedy poznává (Vzkříšený) Ježíš?
Záleží, jak jste ho poznali – potkali. Jak jste potkali Ježíše… tak ho totiž potkáváte také jako Vzkříšeného. Máte třeba Tři možnosti: Možná jste Ježíše potkali víc jako Marie, víc jako učedníci nebo víc jako Emauzští.

Jako Marie? Přijetí (Boží) bez podmínek.
Třeba máte smysl víc pro tenhle rozměr života. Na dně srdce nosíme všichni otázku po smyslu a hodnotě vlastního života a možnosti přijetí… Přijetí bez podmínek, jako od Boha.
Jako učedníci? Pozvání do širokého dobrého  (Božího) příběhu.
Třeba máte smysl pro tohle. Dnes tak cenné… když si všichni žijí svůj život… pohroužený do sebe a tím předem ztracený. Když se z tohohle můžete dát „k dispozici“ velkému a dobrému (Božímu) příběhu!
Jako ti z Emauz? Život jako sdílení (Boží) v dobrém.
To je dost náš úděl… Mluvíme o té Možnosti v kostele po nedělích a jindy. S Ježíšem se život překlápí z lovu, útěku, kroužení dokola… do sdílení. A my na tom máme podíl. Slyšíte… a jíte chléb, pijete víno, a srdce (dalo by se říci?) hoří…

Děkujeme za srdce, které žije…

bratr farář Pavel Jun

  

No hay comentarios: