Páginas vistas en total

domingo, junio 08, 2014

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ - PALABRA DEL DOMINGO

Svatodušní kázání 8. června 2014

Biblické čtení: Skutky 2,1-13 
            Suspirium před textem kázání: Genesis 11,1.4-7

Hechos 2:1-13
Cuando llegó el día de Pentecostés, estaban todos unánimes juntos. 
 Y de repente vino del cielo un estruendo como de un viento recio que soplaba, el cual llenó toda la casa donde estaban sentados; 
 y se les aparecieron lenguas repartidas, como de fuego, asentándose sobre cada uno de ellos. 
 Y fueron todos llenos del Espíritu Santo, y comenzaron a hablar en otras lenguas, según el Espíritu les daba que hablasen. 
 Moraban entonces en Jerusalén judíos, varones piadosos, de todas las naciones bajo el cielo. 
 Y hecho este estruendo, se juntó la multitud; y estaban confusos, porque cada uno les oía hablar en su propia lengua. 
Y estaban atónitos y maravillados, diciendo: Mirad, no son galileos todos estos que hablan? 
Cómo, pues, les oímos nosotros hablar cada uno en nuestra lengua en la que hemos nacido? 
 Partos, medos, elamitas, y los que habitamos en Mesopotamia, en Judea, en Capadocia, en el Ponto y en Asia, 
 en Frigia y Panfilia, en Egipto y en las regiones de Africa más allá de Cirene, y romanos aquí residentes, tanto judíos como prosélitos, 
 cretenses y árabes, les oímos hablar en nuestras lenguas las maravillas de Dios. 
 Y estaban todos atónitos y perplejos, diciéndose unos a otros: Qué quiere decir esto? 
 Mas otros, burlándose, decían: Están llenos de mosto.

Text kázání: Všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích(Skutky 2,11b)

            Svatodušní událost nám ukazuje na úplný začátek církve. Vede nás k bodu, kdy vzniklo společenství Kristových svědků. Společenství, které povolává – a vede vzkříšený a živý Pán. Stalo se to o svátcích letnic, sedm týdnů po Kristově vzkříšení. Ke shromážděným učedníkům se přihnalo něco jako prudký vichr, ukázaly se nad nimi jakoby ohnivé jazyky – a všichni byli naplněni Duchem svatým. Tady jsou začátky Kristovy církve – a její součástí jsme i my dnes v našem sboru – a právě i my, kdo tu jsme dnes na Svatodušní neděli pohromadě.

            Co to znamenalo pro první Ježíšovy učedníky - a co to znamená pro nás? Učedníci byli při těch prvních letnicích po Kristově vzkříšení naplněni Duchem svatým – a všichni, kdo tam byli kolem shromážděni z různých zemí, všichni jim rozuměli. Slyšeli je mluvit ve své vlastní řeči. “Slyšeli je mluvit o velkých Božích skutcích“.

            Co to znamená? Někteří si už tehdy pro to našli jednoduché vysvětlení: Jsou opilí, přehnali to se sladkým vínem. Obdobně si to také my sami opisujeme a dovysvětlujeme: Duch svatý, to je Bůh tím způsobem, jak za námi přichází a jak se s námi setkává a jak mezi námi působí.

            Bůh sám se k nám takto sklání a dává nám najevo svůj zájem. Vniká do našeho života, vstupuje do našich všedních dnů.

            Ale! Tady to není nic jednosměrného – jen od Boha k nám.Kde přichází Duch svatý, tam se dává všechno do pohybu. Ten prudký vichr dává do pohybu učedníky. A Petr se spolu s ostatními obrací k těm okolo tam shromážděným – a: mluví o velkých Božích skutcích. A ti další – ti slyší a rozumějí. A poznávají, že se jich to také týká, že to vstupuje do jejich života a zasahuje je to. Zasahuje je a získává dobrá Boží moc – sám Bůh svým Duchem.

            Při všem tom, co je v tom mimořádné, neobvyklé a neobyčejné – při tom všem se to naplnění Duchem přesto projevuje úplně prostě a srozumitelně: “Všichni je slyšíme mluvit o velikých Božích skutcích“.

            O letnicích se tam v Jeruzalémě sešli židé z nejrůznějších míst. Z řady zemí, kde už tehdy žili. Už dávno nemluvili stejnou řečí, tím méně hebrejsky. Navzájem si proto nerozuměli.

            Ale teď – slyší a rozumí. Je to vlastně protiklad k tomu, co se stalo při stavbě bábelské, babylonské věže. I tam najednou ti stavitelé, kteří se chtěli prostavět až do nebes, - i tam najednou začali mluvit jinými jazyky. Protože jim tak Bůh zmátl a zatrhl jejich bohorovný úmysl. V Bábelu šlo o odcizení a o rozdělení. Najednou si nerozuměli.

            Tady – o letnicích – je to jinak, právě opačně. Tady se objeví nejprve jakoby jazyky ohně: Tak se prokazuje přítomnost Ducha svatého. V jazycích ohně sestupuje na učedníky – a oni mluví k ostatním jinými jazyky – a ti druzí všichni rozumějí.

            Nejprve se objevuje Duch svatý jako ohnivé jazyky – a nato se Duch svatý projevuje slovem, řečí – srozumitelným jazykem, srozumitelným svědectvím. Takže nejprve ohnivé jazyky – a hned nato srozumitelný jazyk.

            Duch svatý jako symbol řeči, jako symbol srozumitelnosti, porozumění a dorozumění. Smíme slyšet řeč, srozumitelné svědectví o velkých Božích skutcích: od Abrahama přes Mojžíše a Davida až k Ježíši Kristu. V něm se Boží zájem o nás stal nejzřetelněji skutečností: “Slovo se stalo tělem“ – “Tak Bůh zamiloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“, život hluboký a nadějný, život, který má smysl.

            Tyto velké Boží skutky zahrnují i nás – týkají se nás – zasahují do našich dnů. Petr spolu s dalšími mluví o zaslíbení, že Bůh pošle všem svého Ducha – že sám přišel v Ježíši Kristu za námi a kvůli nám. To jsou ty velké Boží činy pro nás. A v síle Ducha svatého se nám stávají srozumitelné. Slyšíme a začínáme rozumět podobně jako ti, kdo byli tehdy shromážděni v Jeruzalémě

            Tak si nás Bůh v Kristu zamiloval. A síla Ducha svatého nám dává rozumět, že to porozumění, že ta srozumitelnost opravdu není jednosměrná – jen směrem od Boha k nám. Že evangelium není jen sdělení, jen ten způsob Kristova života a jeho učení směrem k nám. Jen tento směr, kterým nás Pán Ježíš Kristus zachraňuje, vykupuje a obnovuje.

            Prostě, že pod tlakem Ducha rozumíme Ježíšově výzvě: Miluj Hospodina, svého Boha naplno a stejně tak miluj i svého bližního. Právě k tomu dává Duch svatý sílu a schopnost.

            Je nejen symbolem řeči – dává schopnost rozumět a porozumět. Je také symbolem, který sbližuje – umožňuje být si navzájem blíž. Staví mosty, a ty přemosťují neporozumění a umožňují přicházet za druhými – a přecházet na Boží stranu. To je moc a to je síla Ducha svatého. Otevírá nás a my smíme a v síle Ducha dokážeme na ty velké Boží skutky odpovídat – a sami také ty velké Boží skutky naplňovat. Duch svatý se tak stává mostem k Bohu, k Boží lásce v Kristu. A Duch svatý se tak stává mostem i mezi námi navzájem. Amen.


            Oslavujeme a chválíme tě, Pane Bože, za tvé Slovo, které se v Kristu stalo tělem – a nám obrovskou pomocí a příležitostí. Oslavujeme a chválíme tě za dar Ducha svatého, který nám srozumitelně tlumočí tvou lásku a tvůj zájem. A který se nám stává každý den mostem k tobě – a mostem k druhým kolem nás.  Amen.