Páginas vistas en total

domingo, agosto 20, 2017

NEDĚLNÍ SLOVO

Beránek

Čáslav 20 8 2017 16.9.07
Jan 1:29  Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.

Kdybyste měli obhájit prostou radost, chuť do života a taky naději, jak byste to udělali? (Neříkejte, že vy to nepotřebujete. Někdy to každý člověk potřebuje – obhájit si, že stojí za to žít a je proč…).
Zkusíme si tu inscenovat takový proces? K obhajobě (nebo odsouzení) radosti ze života a naděje.

Koho byste povolali na lavici svědků?

Kdyby začali s námi a zeptali se nás: jestli si snad myslíme, že na radost a naděje jsou „nárokové“, že na ně máme právo… Co byste řekli? Dost lidí to dnes tak cítí a chová se tak.
A „proč“ by radost měla být nároková věc? Jenom proto, že je chceme? Ne, na lavici svědků pro radost cítíme, že to nebude stačit říci: prostě radost a naději chceme, potřebujeme…

Tak jdeme na ta svědky radost a naději. Kdo by se podle vás měl povolat lavici svědků? Napadá vás někdo výrazný, jednoznačný? V rodině nebo sousedství? Nebo…?

Co kdybychom tady připustili pro jistotu svědky jenom z bible? Ti nám jsou teď k dispozici, ty bychom mohli znát všichni.
*
Koho povolat? Někoho, kdo by hodnověrně dosvědčil, že tu jsou pro radost a naději dobré, krásné věci tady na světě. Třeba zdraví, rodina, postavení… To by přece nemělo být těžké… nějakého svědka sehnat. Třeba ten, co měl velkou krásnou rodinu, zdraví a postavení… ten… jakpak se jmenoval…?
Ale co až ho žalobce podrobí křížovému výslechu. Co by mohlo vyjít najevo? Možná by stačilo, že našeho svědka osloví – vy tedy říkáte, pane Job… (a nám naskočí, ano, to je on… a vybaví se nám ten příběh ten příběh a dojde nám, jak křehké je to všechno, nebo že snad je (stačí) jeden pokušitel, žalobce…).
*
Tak co pozvat někoho, kdo má velké vnitřní bohatství, moudrost, klid, o to přece nemůže přijít a nikoho to nepoškodí. Ten… jak se jmenoval…?
Ale co kdyby se žalobce zeptal: a co pozdější etapa vašeho kralování, pane Šalomoun
*
Koho ještě pozvat jako svědka pro radost a naději. Nějakého anonymního žalmistu (beze jména a příběhu to bude lepší, možná... Některé žalmy by se hodně hodily žalobci přesně proti radosti a naději. Ale najdou se tu i „nadšené písničky“. Jenže když žalmista opěvuje… tak ne svět a člověka. Ž 103,15n Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí; sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě.

*
Koho tedy povolat jako svědka pro radost a naději?
A teď si představte, že už se dostane ke slovu protistrana a začne předvolávat svědky proti radosti a naději. Třeba proroka Nátana. A ten začne o králi Davidovi a ženě cizího, Betsabé. Těm dvěma šlo o radost… a skončilo to hrozným smutkem…
*
A co až to (protistraně) dojde, že tahle strategie bude fungovat naprosto, že tohle je přece nejpádnější argument proti radosti a naději – výčet obětí bojů za radost života… A začne si je předvolávat. Po Nátanovi hned Uriáše. A pak další a další. Nábota. Nebo to vezmou od začátku. Kaina, (toho, co zabil Abela). Lidi od věže v Bábel, lidi od potopy, Abrahamovu ženu, (co ji nechal Abraham zbaběle v Egyptě). Izáka (co ho podváděla rodina). Jákoba (co ho podvedl tchán). Josefa (co ho zradili bratři)…
Oběti bojů za radost… to je nejpřesvědčivější důkaz proti radosti a naději. 

Co se s tímhle procesem pro radost a naději dá ještě udělat? To už nezachráníte… Neměli jsme si s tím začínat…
Je proces na obhajobu radosti a naděje předem zásadně prohraný? Radost a naděje nejsou nárokové věci. Co svědčí pro radost a naději je křehké, a je tu tolik obětí bojů za radost a naději…

***
Zbývá už jenom mít naději, že se žalobce splete a v svém „svatém zápalu“ (myslím v tom předvolávání obětí) mezi své svědky jako oběť povolá taky Ježíše KristaTo by mohl být „korunní svědek“ proti radosti a naději. Ten patrně skutečně Dobrý, trpící za dobré (to je největší argument proti radosti a naději), ukřižovaný, oběť. To je trumf proti obhajobě vší radosti a naděje.

Ale Křtitel o něm řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa“.

***
Lidé vždycky tušili, že dobro se jaksi snadno změní v zlo (radost ve smutek a hněv), že stačí tak málo, někdy jen slovo, někdy jen trochu času. Že moje dobro často je zlem pro druhého. Že v boji za (své) dobro se snadno ocitnu na straně zla.

Dřív lidé tušili víc, že se dobro musí proti zlu neustále a opakovaně vyvažovat, že zlé ulpívá, zanechává stopy a že se musí smývat, že se za zlé musí platit, že je musí někdo „uklidit“, odnést.
Proto měli kdysi rituál oběti. (rituál Beránka).
(Co my máme místo toho? Máme vůbec něco? Jenom snahu o „co nejkratší paměť“ a nic si tak moc vážně nebrat?)
Na jednom místě dějin, v jednom lidském příběhu ale prožili jako Tu Pointu pro radost a naději – opřenou o pokoj, důvěru, s kterou ten Ježíš Kristus šel do smrti, a o to, co bylo pak (nepřišel soud, ale – vzkříšení, to Dobré pokračovalo dál a bylo zřetelné, že má kořeny, pramen – mimo lidi, mimo svět, „v Bohu“. „Hle Beránek Boží“. Oběť je „příbuzná s ním“! Snad sám Bůh zlo bere do sebe, a stává se jeho Koncem. Zlo se změní v dobro.

Že se dobro mění ve zlo (nebo v nicotu) – s tím máme zkušenost, o tom mluvíme dnes od začátku, na to někdy stačí čas, nebo hrozně málo.
Aby se zlo změnilo v dobro (i to se stává, děje – na tomhle vlastně stojí tenhle svět – vesmír!!!) , na to je potřebí – Láska a její oběť. Kterou potkáte a ona cosi způsobí „za vás“. A pak i ve vás. A tohle je to hlavní o Radosti a Naději, pro radost a naději…

Na radost a naději není nárok. Důvod pro radost a naději není „samosebou“, zakódovaný v tom, co je, co jsme, co děláme, a už vůbec ne v tom, čeho jsme (nebo nejsme) schopni, ani v tom, co se dá čekat.
Jestli je nějaký skutečný svědek pro radost a naději vzdor – času, vině a zlu… tak je to Beránek. Zkušenost s radostí a nadějí, která se spojila s příběhem Ježíše Krista, vklínila se do dějin. Naděje, že zlo a vina se dá napravit a napravuje – ale „z druhé strany“. Od Boha. Že on sám to dělá. Že jim nenechává budoucnost.
Proto se skrze Beránka – Ježíše Krista se dá podívat i na zlé, přiznat je a vzdor jemu udržet radost a naději.
Tak: „Hle Beránek Boží“. Jediný svědek pro Radost a Naději pro každého.

Děkujeme za to, že nám do cesty vstoupil Beránek a přináší nám naději proti zlému.

bratr farář Pavel Jun

No hay comentarios: